Obloha v únoru 2012

Slunce vychází 1. února v 7 h 22 a zapadá v 16 h 49 min. Den trvá 9 h 27 min. V průběhu února se den znatelně prodlouží. 28. února Slunce vychází v 6 h 37 min a zapadá v 17 h 32 min. Den trvá 10 h 55 min, tedy téměř 11 h. 19. února Slunce dosáhne ekliptikální délky 330° a vstupuje tak do znamení Ryb. Prakticky to znamená, že Slunce se nachází nejprve v souhvězdí Kozoroha a během února se přesune do souhvězdí Vodnáře.

Souhvězdí

V únoru můžeme krátce po setmění spatřit zbytky letních souhvězdí nízko nad západním a severozápadním obzorem, zejména jasné hvězdy Vegu v souhvězdí Lyry a Deneb v souhvězdí Labutě. Vlevo od nich můžeme spatřit čtverec poměrně jasných hvězd – to je Pegas a Andromeda. Kdo má dobrý výhled na sever, může večer vidět v okolí Polárky Malý vůz a nízko nad severním obzorem Velký vůz.

Nad jihem můžeme večer vidět výrazná zimní souhvězdí Cassiopeia, Perseus, Vozka a Býk s hvězdokupou Plejády, vlevo od nich vysoko nad obzorem jsou vidět Blíženci (jasné hvězdy Castor a Pollux). Výrazným souhvězdím večerní oblohy je Orion.

V průběhu noci se zimní souhvězdí postupně přesunou k západu a nad obzor vysoupí jarní souhvězdí. Jarní souhvězdí jsou s výjimkou Velkého Vozu, který se postupně vyšplhá až k nadhlavníku (ráno) a Lva (s jasnou hvězdou Regulus), poměrně nenápadná, protože jsou složená ze slabších hvězd. Vlevo od Lva si můžeme za alespoň průměrných podmínek všimnout většího množství slabších hvězd – to je otevřená hvězdokupa, která je samostatným souhvězdím a jmenuje se Vlasy Bereniky. Pod Vlasy Bereniky se nachází Panna s jasnou hvězdou Spikou. Vlevo od Vlasů Bereniky uvidíme jasnou hvězdu Arktur, která je nejjasnější hvězdou souhvězdí Pastýře.

K ránu se začnou vynořovat také některá letní souhvězdí: vlevo od Pastýře je to Severní koruna a Herkules. Pod Herkulem se nachází méně jasné a méně známé souhvězdí Hada. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek, je-li obloha průzračná až k obzoru, se ráno objeví nízko nad jihovýchodním obzorem souhvězdí Štíra s jasnou hvězdou Antares a třemi slabšími hvězdami. Mezitím se také na severovýchodě znovu vynoří severnější letní souhvězdí Lyra a Labuť, která jsou vidět i brzo večer nad severozápadem.

Měsíc

Na začátku února je dorůstající Měsíc pozorovatelný vysoko na večerní obloze (31. ledna nastala první čtvrť). Jeho viditelnost se stále prodlužuje do ranních hodin. 7. února ve 23 h SEČ je Měsíc v úplňku. V této době je pozorovatelný celou noc. Poté se jeho viditelnost zkracuje a přesouvá do ranních hodin. 14. února v 18 h je Měsíc v poslední čtvrti a 21. února ve 23 h 35 min v novu. Po novu se Měsíc rychle objeví na večerní obloze jako snadno viditelný objekt, protože ekliptika, v jejíž blízkosti se pohybuje, svírá na večer velký úhel s obzorem.

Planety

Únor 2012 je viditelnosti planet příznivý. Merkur je pozorovatelný koncem měsíce večer nízko nad západním obzorem. Venuše svítí jako výrazný objekt večer nad západním obzorem v souhvězdí Ryb. Mars je viditelný v souhvězdí Lva většinu noci kromě večera. Jupiter v souhvězdí Ryb vrcholí večer po západu Slunce a je viditelný v první polovině noci. Saturn je vidět na ranní obloze, vychází kolem půlnoci. Uran je pozorovatelný večer nízko nad západním obzorem nedaleko Venuše. Neptun v souhvězdí Vondáře je nepozorovatelný, 19. února je v konjunkci se Sluncem.

Konjunkce planet a hvězd s Měsícem

Většina konjunkcí nastane ve dne nebo v noci pod obzorem.

10. února ve 3 h SEČ (v noci pod obzorem) nastane konjunkce Venuše s Uranem (Venuše 0,3° severně; Uran lze v blízkosti Venuše na večerní obloze vyhledat dalekohledem; přiblížení je pozorovatelné 10. nebo 11. února). 12. února ve 21 h SEČ nastane konjunkce Měsíce se Saturnem (Měsíc 6,4° jižně; Saturn v blízkosti Měsíce bude pozorovatelný 13. 2. po půlnoci).

V závěru února poté, co se Měsíc objeví znovu na večerní obloze, bude 25. – 27. února večer na západě viditelné seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru. Přitom 25. února ve 22 h nastane konjunkce Měsíce s Venuší (Měsíc 2,6° severně) a 27. února v 5 h bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Měsíc 2,9° severně; přiblížení pozorovatelné večer 26. nebo 27. února).

Komety

Z území České republiky bude nadále pozorovatelná kometa C/2009 P1 (Garradd). Bude vidět na ranní obloze v souhvězdí Herkula. Její koma dosahuje průměru asi 5″ a jasnost hodnoty 6,7 mag. Za dobrých podmínek by měla být viditelná větším triedrem.

Ve druhé polovině února se nízko na večerní obloze objeví také kometa C/2011 W3 (Lovejoy). I ji bude možné spatřit větším triedrem (podle názoru některých pozorovatelů i pouhým okem). Kometa se pohybuje souhvězdím Eridanu směrem k severu. 19. února přechází do Zajíce. Tato kometa patří do Kreutzovy rodiny komet. Objevil ji 27. listopadu 2011 australský astronom Terry Lovejoy. Periheliem prošla 16. prosince 2011 ve vzdálenosti pouhých 0,005541 AU od Slunce (140 000 km nad povrchem fotosféry). Až dosud byla viditelná jen na jižní obloze, kde dosahovala vysoké jasnosti. Její ohon byl dlouhý několik desítek stupňů. Kometa se pohybuje po prakticky parabolické dráze. Odhad příštího návratu v roce 2576 je značně nejistý.

Další komety jsou již mnohem slabší: na ranní obloze v souhvězdí Havrana kometa 29P/Schwassmann-Wachmann o jasnosti 10,2 mag s průměrem komy 7′. Na večerní obloze v souhvězdí Ryb kometa 78P/Gehrels o jasnosti 10,6 mag s průměrem komy 4,5′. K pozorování obou komet je zapotřebí dalekohled o průměru 30 cm.

Bližší informace o těchto a dalších, slabších kometách – včetně vyhledávacích map – najdete na stránce http://www.cometchasing.skyhound.com.