Vladimír Kocour

Optika ve službách astronomie

Prohlížet příspěvky od admin

Země vyfotografovaná z raketoplánu Discovery během mise STS-96 v roce 1999. Země je jediná planeta sluneční soustavy, jejíž atmosféra obsahuje významné množství kyslíku. Zdroj: NASA.

Analýzou záhybů proteinů představujících každou doménu života sestavil tým vědců časovou osu ‘proteinové historie’, která by mohla vysvětlit, proč začal život na Zemi vyrábět kyslík. Rozhodující okamžik v historii života nastal před 2 až 3 miliardami let, když se na Zemi objevil molekulární kyslík. Nyní vědci oznámili, že identifikovali enzym, který byl první – nebo jeden z prvních – nutný k tvorbě molekulárního kyslíku na Zemi. celý článek…

Pás totality pro zákryt hvězdy TYC 1400-00474-1 planetkou (817) Annika dne 8. 2. 2012. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.

Dne 8. února 2012 v 18 h 57 min SEČ nastane zákryt hvězdy TYC 1400-00474-1 v souhvězdí Raka planetkou (817) Annika. Zákryty hvězd planetkami se v České republice zabývá Hvězdárna v Rokycanech, na jejíchž stránkách naleznete informace o tom, jak tyto úkazy pozorovat.

Snímek Vesty pořízený sondou Dawn 9. července 2011 ze vzdálenosti 41 000 km. Rozlišení snímku je 3,8 km na pixel. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA.

Ačkoli mezi odbornou veřejností dlouho převládal názor, že planetka (resp. trpasličí planeta) Vesta je zcela suché místo, panují zhruba na polovině Vesty takové podmínky, které umožňují přítomnost vody. Vesta je příliš malá na to, aby si udržela atmosféru – přestože je druhým nejhmotnějším tělesem oblasti planetek mezi Marsem a Jupiterem. Voda by se na ní mohla nacházet jedině ve formě vodního ledu. Pozemská pozorování zatím vodní led na Vestě nepotvrdila, avšak existují dobré důvody, proč vodní led na Vestě pravděpodobně existuje. celý článek…

Vodní led obnažený při vzniku nového impaktního kráteru na Marsu roku 2008 (snímek zaujímá 50 krát 50 metrů). Zdroj: NASA - JPL-Caltech - Univ. of Arizona.

Mnohé dnešní modely Marsu předpovídají, že vodní led na Marsu by neměl být stabilní mimo polární oblasti, a to bez ohledu na hloubku pod povrchem. Nedávno publikovaná studie však ukazuje je tomu naopak. V rozsáhlých oblastech Marsu – mimo polární čepičky – se pod povrchem nachází relativně velké množství ledu. Je to vzrušující nejen proto, že voda je předpokladem života, ale také proto, že podpovrchový led může být hodnotným zdrojem pitné nebo užitkové vody pro případnou kosmickou stanici na povrchu Marsu, a to i v případě, že by byla bez lidské posádky. Nachází-li se podpovrchový led také poblíž rovníku, je to další dobrá zpráva, protože v takovém případě je pro budoucí kosmické stanice snáze dosažitelný. celý článek…

Snímek atmosféry Venuše v pravých barvách. Venuši uvidíme v únoru jako výraznou Večernici. Zdroj: Wikipedia.

Slunce vychází 1. února v 7 h 22 a zapadá v 16 h 49 min. Den trvá 9 h 27 min. V průběhu února se den znatelně prodlouží. 28. února Slunce vychází v 6 h 37 min a zapadá v 17 h 32 min. Den trvá 10 h 55 min, tedy téměř 11 h. 19. února Slunce dosáhne ekliptikální délky 330° a vstupuje tak do znamení Ryb. Prakticky to znamená, že Slunce se nachází nejprve v souhvězdí Kozoroha a během února se přesune do souhvězdí Vodnáře. celý článek…

Oblast kolem severního pólu planetky (433) Eros. Zdroj: Wikipedia.

Blízkozemní planetka (433) Eros objevená v roce 1898 se dnes, 31. ledna 2012 přibližuje k Zemi na 0,178 AU (26,7 miliónu kilometrů). Poslední velké přiblížení této planetky k Zemi nastalo v roce 1975, další se odehraje roku 2056. Eros je z blízkozemních planetek největší a při letošní opozici se Sluncem dosahuje jasnosti kolem 8 mag. Přiblížení na tak malou vzdálenost umožní zpřesnit znalost dráhy Erosu měřením jeho denní paralaxy, která bude mít hodnotu až 8″. Astrometrických měření se mohou zúčastnit i dostatečně vybavení astronomové-amatéři; ti mají možnost zapojit se do projektu Eros Parallax Project. celý článek…

Jižní polokoule blízkozemní planetky (433) Eros. Zdroj: Wikipedia.

Malá planetka proletí mimořádné blízko Země dnes (27. ledna 2012). Planetka se jmenuje 2012 BX34, má průměr 11 metrů a proletí kolem Země ve vzdálenosti méně než 71 000 km (0,00048 AU). Největší přiblížení k Zemi nastane podle Minor Planet Center okolo 15:30 UT (tj. 16:30 SEČ). Podle posledních odhadů se planetka pohybuje rychlostí 8,9 km/s. Planetka (či snad lépe řečeno meteoroid nebo částice kosmického smetí) 2012 BX34 byla pozorována v rámci Catalina Sky Survey a Mt. Lemmon Survey v Arizoně a z Magdalena Ridge Observatory v Novém Mexiku. Dráha planetky je již dostatečně dobře známá, abychom mohli prohlásit, že srážka se Zemí nehrozí. celý článek…

Snímek atmosféry Venuše v pravých barvách. Viditelné jsou pouze svrchní vrcholky mračen obepínajících planetu. Zdroj: Wikipedia.

Na Venuši je život! A ne jen tak ledajaký, ale dokonce pěkně složitý. Povrch pekelné planety se doslova hemží štíry, škeblemi a dalšími kreaturami, jimž nevadí ani čtyřsetstupňový žár, ani superhustá atmosféra oxidu uhličitého ochucená oxidem siřičitým. Přesně to tvrdí to sovětský, respektive ruský badatel Leonid V. Ksanfomaliti.

Ksanfomaliti (*1932) není žádná nula, ale badatel, který se podílel na sondách série Mars, Veněra, Vega a Phobos. Nicméně jeho aktuální publikace vyvolala, mírně řečeno, smíšené pocity.

 

Celý článek si můžete přečíst na webu Vzdalenesvety.cz.

Pás totality pro zákryt hvězdy 2UCAC 41002902 planetkou (466) Tisiphone dne 23. 2. 2012 ve 2:19 SEČ. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.

V noci z 22. na 23. leden 2012 (23. ledna ve 2 h 19 min SEČ) nastane zákryt hvězdy 2UCAC 41002902 v souhvězdí Blíženců planetkou (466) Tisiphone. Úkaz bude tentokrát vyžadovat větší dalekohled. Pozorováním zákrytů hvězd planetkami se v České republice zabývá Hvězdárna v Rokycanech, na jejíchž stránkách naleznete informace o tom, jak tyto úkazy pozorovat.

Exoplaneta Kepler-10 b. Zdroj: NASA.

Astronomové našli tranzit možné planety, který je absolutně v rozporu s běžnou praxí. Tým astronomů nalezl v datech z Keplera periodické poklesy jasnosti hvězdy KIC 12557548, ke kterých dochází jednou za 15,685 hodin. Na tom by nebylo na první pohled nic zvláštního, hloubka tranzitu se však radikálně mění v rozmezí od 1,2% do 0,15%, což pro tranzitující planetu rozhodně není obvyklé.

Celý článek si můžete přečíst na našem partnerském webu Exoplanety.cz.