Observations of Jupiter in 2010
Orientation: south is above, west left. Date format is DD.MM.YYYY. All time values are in UT.
(store of http://cspp.astro.cz/jupiter/jupiter2010.htm)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Měsíc červenec, zejména jeho první polovina, je charakterizovaný dlouhými dny, vysokou deklinací Slunce a velmi krátkými nocemi. Na 50° severní šířky nebude až do 10. července vůbec žádná astronomická noc — Slunce klesne pod obzor na méně než 18°. Nicméně už na zeměpisné šířce 49,5° klesá Slunce v nejkratší noci na 18°, takže jižně od této zeměpisné šířky nějaká astronomická noc nastává vždy.
6. července ve 12 h dosáhne Země aphelia — bodu na dráze kolem Slunce, ve kterém je nejdál od Slunce: 1,016 702 AU (152 096 400 km).
V první třetině července bude ve druhé polovině noci výrazným objektem ubývající Měsíc. 4. července v 16 hodin nastává poslední čtvrť, nov nastává 11. července. Protože ekliptika svírá v tomto ročním období večer malý úhel s obzorem, objeví se Měsíc po novu na večerní obloze velmi nízko a zapadá brzo po Slunci. Nízko nad obzorem zůstane po celou první polovinu lunace; první čtvrť nastává 18. července v 11 h při deklinaci –15° a úplněk 26. července ve 3 hodiny při deklinaci –17°. Teprve 30. července překročí nebeský rovník severním směrem a stane se dominantním objektem ranní oblohy na začátku srpna.
V červenci můžeme pozorovat na noční obloze nebo za soumraku všechny planety, některé však jen obtížně.
Merkur bude pozorovatelný koncem července nízko na večerní obloze v souhvězdí Raka. Podmínky jeho viditelnosti však budou velmi nepříznivé. Nízko na večerní obloze nad západním obzorem bude viditelná také Venuše v souhvězdí Lva. 10. července projde Venuše 1° severně od hvězdy Regulus směrem k východu. Na rozhraní Lva a Panny můžeme večer nad západem spatřit také Mars a Saturn.
Lépe, i když nijak zvlášť vysoko, bude většinu noci kromě večera vidět jasný Jupiter v souhvězdí Ryb (24. 7. v 5 h je v zastávce, začíná se pohybovat zpětně). Nejlépe je Jupiter pozorovatelný zhruba ve 2 h SEČ v noci. Poblíž Jupiteru se nachází také Uran viditelný malým dalekohledem. Malým dalekohledem je vidět také Neptun přibližně 30° západně od Jupiteru a Uranu, v souhvězdí Vodnáře.
Z konjunkcí můžeme v červenci v noci nad obzorem pozorovat:
4. července v 1 h — Jupiter v konjunkci s Měsícem (Jupiter 6,2° jižně)
9. července ve 3 h — Měsíce v konjunkci s Aldebaranem v Býku (Aldebaran 7,5° jižně)
16. července ve 21 h nízko na večerní obloze — Měsíc 2 dny před 1. čtvrtí v konjunkci se Saturnem (Saturn 9,3° severně)
Ve dne nad obzorem bude Měsíc v konjunkci s Regulem 14. července v 18 hodin (Regulus 5,7° severně) a s Antarem 21. července v 18 hodin (Antares 0,94° jižně).
Začátkem července je teoreticky možné malým dalekohledem spatřit kometu C/2009 R1 (McNaught). Kometa se ale nachází velmi blízko Slunce, navíc po průchodu periheliem 2. července přejde na jižní oblohu a stane se z území České republiky nepozorovatelnou.
Zdroj:
Hvězdářská ročenka 2010.
(posláno uživatelům Nezávislého astronomického fóra, na které mám kontakty)
Vážení přátelé,
píši vám, protože považuji za správné vám sdělit, že odcházím z Nezávislého astronomického fóra. Vím, že někteří jste byli na Nezávislém astronomickém fóru jen prákrát a už je to delší doba. A možná si na mě ani nepamatujete. Těm z vás se omlouvám za nevyžádaný e-mail.
Důvodem, proč odcházím, je, že již není nezávislé (velmi jednoduše řečeno). Příčinou je velmi složitá situace v amatérské astronomii daná takřka epidemickým výskytem zavrženíhodného jednání mezi takzvanými astronomy-amatéry.
Za 20 let, co se „aktivně zajímám“ o astronomii, jsem neměl největší problémy se špatným počasím, dokonce ani se světleným znečištěním, ba ani s významnými světelnými znečišťovateli, ale s různými astronomy-amatéry, organizacemi složenými z nich a někdy také zaměstnanci lidových hvězdáren. Čeho je moc, toho je příliš, a já už prostě nemohu dál.
Díky „aktivitě“ současné administrátorky Dagmar Jarošové jsem ani nemohl dokončit rušení svého účtu na Nezávislém astronomickém fóru, protože mi mezitím učet zablokovala. Svým chování přitom porušila celkem 3 pravidla Nezávislého astronomického fóra.
Poznámka: 23. 6. 2010 se mi podařilo konečně svůj účet na NAF zrušit.
Jsem nyní poměrně časově zaneprázdněn, protože dokončuji studium optiky a optoelektroniky v Olomouci.
Avšak pokud byste někdy v budoucnosti potřebovali cokoli z toho, co jsem na Nezávislém astornomickém fóru propagoval nebo s čím jsem někomu pomáhal, můžete se na mě obrátit, případně dát podnět k umístění na stránku http://www.planetary.cz .
Jedná se především o:
— zajímavé úlohy z astronomie
— pozorování planet
— astronomická optika a technika
— historie astronomie, optiky a fyziky vůbec
Do budoucna i jiné záležitosti, třeba i mezioborové.
Spolupracuji s Petrem Kubalou, který také odešel z Nezávislého astronomického fóra, a je redaktorem webu Exoplanety.cz. Jeho časopis Gliese, který se věnuje novinkám z oblasti výzkumu exoplanet, má už více odběratelů (513), než kolik je členů České astronomické společnosti (asi 450).
Doufám, že pokud se příště setkáme, bude to jinde, na jiném místě, a bude to v dobrém.
váš
Vladimír Kocour
Stručně o České skupině pozorovatelů planet
Česká skupina pozorovatelů planet (ČSPP) sdružuje zájemce o planety (sluneční soustavy). Navazuje na tradici bývalé Planetární sekce České astronomické společnosti. Skupina spravuje databázi kreseb Marsu a Jupiteru, pořízených členy skupiny. V databázi jsou kresby od roku 1999. Postupně vzniká také databáze starších kreseb (především Jupiteru) pořízených Vladimírem Kocourem v letech 1993 – 1997. ČSPP také také popularizuje novinky z oblasti výzkumu planet, zejména Marsu a Jupiteru.
ČSPP spolupracuje s Petrem Kubalou a jeho webem http://www.exoplanety.cz, který je zaměřený na popularizaci výzkumu exoplanet, astrobiologie a s tím souvisejícího kosmického výzkumu.
Web skupiny
Od poloviny roku 2009 je funkční web této skupiny na adrese http://cspp.astro.cz. Je však žádoucí, aby existovala záloha v době výpadků serveru. Také struktura webu, která je vpodstatě stejná jako v době vzniku skupiny, si zaslouží modernizaci.
Historie
Česká skupina pozorovatelů planet (ČSPP) byla založena roku 2001 v Hradci Králové. Její původní název zněl Východočeská skupina pozorovatelů planet (VSPP). První web skupiny byl spuštěn 7. února 2001. V letech 2004 – 2008 byla VSPP přechodně spojena s Astronomickým klubem Pardubice (AKP). V únoru 2008 se AKP opět rozdělil na AKP a VSPP, která se přejmenovala na ČSPP.
V dubnu 2008 se uskutečnilo setkání České skupiny pozorovatelů planet a dalších zájemců na Hvězdárně ve Vsetíně. Na stránkách této hvězdárny je fotogalerie ze setkání.
Velmi složitá situace v amatérské astronomické obci v České republice vedla v polovině roku 2009 k zahájení těsnější spolupráce s webem http://www.exoplanety.cz a k psaní většího počtu článků o novinkách v planetární astronomii.
V lednu 2010 se uskutečnila přednáška Vladimíra Kocoura o planetách a jejich pozorování na Lidové hvězdárně v Prostějově.
Z našich pěti smyslů nám jen zrak zprostředkovává informace z kosmického prostoru. Zrak vnímá elektromagnetické záření. Elektromagnetické záření se může šířit nejen v hmotném prostředí, ale i bez něj. Svoje okolí v noci vnímáme všemi smysly; informace ze všech ostatních však pocházejí z blízkého okolí: všechny zvuky noci, vlhkost, zima nebo vítr, případně ještě něco dalšího, to všechno je pozemské.
Tato skutečnost je základem pro vzájemnou propojenost optiky – vědy o světle – a astronomie – vědy o vesmíru. Spolupráce optiky a astronomie je ovšem daleko rozsáhlejší, komplexnější a zajímavější.
V připravovaných článcích vás budeme seznamovat s tím, jak astronomie a optika provázaně rostly a stávaly se čím dál tím víc nedílnou součástí moderní vědy, techniky a zprostředkovaně celé lidské společnosti.
Autor
