Vladimír Kocour

Optika ve službách astronomie

Observations of Jupiter in 2010

Orientation: south is above, west left. Date format is DD.MM.YYYY. All time values are in UT.

(store of http://cspp.astro.cz/jupiter/jupiter2010.htm)


1

100605-021500-MH.jpg, 5. 6. 2010, 2:00-2:30
Date 5. 6. 2010
Time 2:00 – 2:30
C. M. 1 304,86°
C. M. 2   29,34°
Seeing 3
L. M.
Height   18° 54′
Azimuth 296° 10′
Observer Martin Hříbal
Telescope Newton 300/1500
Magnification 170x (Meade uwa 8,8)
Filter
Temperature +12 °C


2

100709-010230-LK.jpg, 9. 7. 2010, 0:50-1:15
Date 9. 7. 2010
Time 0:50 – 1:15
C. M. 1 229,74°
C. M. 2   55,19°
Seeing 5
L. M.
Height   26° 36′
Azimuth 306° 39′
Observer Lukáš Křivonožka
Telescope Newton 250/1200
Magnification 150x (+Paracorr)
Filter 2x polarizing filter
Temperature +11 °C
Humidity 78%
Diameter 42,6″


3

100712-012900-VK.jpg, 12. 7. 2010, 1:20-1:38
Date 12. 7. 2010
Time 1:20 – 1:38
C. M. 1 359,76°
C. M. 2 162,18°
Seeing 4
L. M. 2
Height   31° 12′
Azimuth 316° 07′
Observer Vladimír Kocour
Telescope Newton 130/650
Magnification 118x
Filter


4

100712-022500-VK.jpg, 12. 7. 2010, 2:20-2:30
Date 12. 7. 2010
Time 2:20 – 2:30
C. M. 1   33,90°
C. M. 2 196,03°
Seeing 3
L. M. 0
Height   36° 31′
Azimuth 331° 48′
Observer Vladimír Kocour
Telescope Newton 130/650
Magnification 118x
Filter
morning twilight


5

100713-025900-VK.jpg, 13. 7. 2010, 2:54-3:04
Date 13. 7. 2010
Time 2:54 – 3:04
C. M. 1 212,59°
C. M. 2     6,91°
Seeing 2
L. M. 0
Height   38° 51′
Azimuth 343° 23′
Observer Vladimír Kocour
Telescope Newton 130/650
Magnification 118x
Filter
Morning twilight. Europa shadow at SEB.

Měsíc červenec, zejména jeho první polovina, je charakterizovaný dlouhými dny, vysokou deklinací Slunce a velmi krátkými nocemi. Na 50° severní šířky nebude až do 10. července vůbec žádná astronomická noc — Slunce klesne pod obzor na méně než 18°. Nicméně už na zeměpisné šířce 49,5° klesá Slunce v nejkratší noci na 18°, takže jižně od této zeměpisné šířky nějaká astronomická noc nastává vždy.

(všechny časové údaje jsou ve středoevropském čase)

6. července ve 12 h dosáhne Země aphelia — bodu na dráze kolem Slunce, ve kterém je nejdál od Slunce: 1,016 702 AU (152 096 400 km).

V první třetině července bude ve druhé polovině noci výrazným objektem ubývající Měsíc. 4. července v 16 hodin nastává poslední čtvrť, nov nastává 11. července. Protože ekliptika svírá v tomto ročním období večer malý úhel s obzorem, objeví se Měsíc po novu na večerní obloze velmi nízko a zapadá brzo po Slunci. Nízko nad obzorem zůstane po celou první polovinu lunace; první čtvrť nastává 18. července v 11 h při deklinaci –15° a úplněk 26. července ve 3 hodiny při deklinaci –17°. Teprve 30. července překročí nebeský rovník severním směrem a stane se dominantním objektem ranní oblohy na začátku srpna.

V červenci můžeme pozorovat na noční obloze nebo za soumraku všechny planety, některé však jen obtížně.

Merkur bude pozorovatelný koncem července nízko na večerní obloze v souhvězdí Raka. Podmínky jeho viditelnosti však budou velmi nepříznivé. Nízko na večerní obloze nad západním obzorem bude viditelná také Venuše v souhvězdí Lva. 10. července projde Venuše 1° severně od hvězdy Regulus směrem k východu. Na rozhraní Lva a Panny můžeme večer nad západem spatřit také Mars a Saturn.

Lépe, i když nijak zvlášť vysoko, bude většinu noci kromě večera vidět jasný Jupiter v souhvězdí Ryb (24. 7. v 5 h je v zastávce, začíná se pohybovat zpětně). Nejlépe je Jupiter pozorovatelný zhruba ve 2 h SEČ v noci. Poblíž Jupiteru se nachází také Uran viditelný malým dalekohledem. Malým dalekohledem je vidět také Neptun přibližně 30° západně od Jupiteru a Uranu, v souhvězdí Vodnáře.

Z konjunkcí můžeme v červenci v noci nad obzorem pozorovat:

4. července v 1 h — Jupiter v konjunkci s Měsícem (Jupiter 6,2° jižně)
9. července ve 3 h — Měsíce v konjunkci s Aldebaranem v Býku (Aldebaran 7,5° jižně)
16. července ve 21 h nízko na večerní obloze — Měsíc 2 dny před 1. čtvrtí v konjunkci se Saturnem (Saturn 9,3° severně)

Ve dne nad obzorem bude Měsíc v konjunkci s Regulem 14. července v 18 hodin (Regulus 5,7° severně) a s Antarem 21. července v 18 hodin (Antares 0,94° jižně).

Začátkem července je teoreticky možné malým dalekohledem spatřit kometu C/2009 R1 (McNaught). Kometa se ale nachází velmi blízko Slunce, navíc po průchodu periheliem 2. července přejde na jižní oblohu a stane se z území České republiky nepozorovatelnou.

Zdroj:

Hvězdářská ročenka 2010.

(posláno uživatelům Nezávislého astronomického fóra, na které mám kontakty)

Vážení přátelé,

píši vám, protože považuji za správné vám sdělit, že odcházím z Nezávislého astronomického fóra. Vím, že někteří jste byli na Nezávislém astronomickém fóru jen prákrát a už je to delší doba. A možná si na mě ani nepamatujete. Těm z vás se omlouvám za nevyžádaný e-mail.

Důvodem, proč odcházím, je, že již není nezávislé (velmi jednoduše řečeno). Příčinou je velmi složitá situace v amatérské astronomii daná takřka epidemickým výskytem zavrženíhodného jednání mezi takzvanými astronomy-amatéry.

Za 20 let, co se „aktivně zajímám“ o astronomii, jsem neměl největší problémy se špatným počasím, dokonce ani se světleným znečištěním, ba ani s významnými světelnými znečišťovateli, ale s různými astronomy-amatéry, organizacemi složenými z nich a někdy také zaměstnanci lidových hvězdáren. Čeho je moc, toho je příliš, a já už prostě nemohu dál.

Díky „aktivitě“ současné administrátorky Dagmar Jarošové jsem ani nemohl dokončit rušení svého účtu na Nezávislém astronomickém fóru, protože mi mezitím učet zablokovala. Svým chování přitom porušila celkem 3 pravidla Nezávislého astronomického fóra.


Poznámka: 23. 6. 2010 se mi podařilo konečně svůj účet na NAF zrušit.


Jsem nyní poměrně časově zaneprázdněn, protože dokončuji studium optiky a optoelektroniky v Olomouci.

Avšak pokud byste někdy v budoucnosti potřebovali cokoli z toho, co jsem na Nezávislém astornomickém fóru propagoval nebo s čím jsem někomu pomáhal, můžete se na mě obrátit, případně dát podnět k umístění na stránku http://www.planetary.cz .

Jedná se především o:
— zajímavé úlohy z astronomie
— pozorování planet
— astronomická optika a technika
— historie astronomie, optiky a fyziky vůbec

Do budoucna i jiné záležitosti, třeba i mezioborové.

Spolupracuji s Petrem Kubalou, který také odešel z Nezávislého astronomického fóra, a je redaktorem webu Exoplanety.cz. Jeho časopis Gliese, který se věnuje novinkám z oblasti výzkumu exoplanet, má už více odběratelů (513), než kolik je členů České astronomické společnosti (asi 450).

Doufám, že pokud se příště setkáme, bude to jinde, na jiném místě, a bude to v dobrém.

váš

Vladimír Kocour

Stručně o České skupině pozorovatelů planet

Česká skupina pozorovatelů planet (ČSPP) sdružuje zájemce o planety (sluneční soustavy). Navazuje na tradici bývalé Planetární sekce České astronomické společnosti. Skupina spravuje databázi kreseb Marsu a Jupiteru, pořízených členy skupiny. V databázi jsou kresby od roku 1999. Postupně vzniká také databáze starších kreseb (především Jupiteru) pořízených Vladimírem Kocourem v letech 1993 – 1997. ČSPP také také popularizuje novinky z oblasti výzkumu planet, zejména Marsu a Jupiteru.

ČSPP spolupracuje s Petrem Kubalou a jeho webem http://www.exoplanety.cz, který je zaměřený na popularizaci výzkumu exoplanet, astrobiologie a s tím souvisejícího kosmického výzkumu.

Web skupiny

Od poloviny roku 2009 je funkční web této skupiny na adrese http://cspp.astro.cz. Je však žádoucí, aby existovala záloha v době výpadků serveru. Také struktura webu, která je vpodstatě stejná jako v době vzniku skupiny, si zaslouží modernizaci.

Historie

Česká skupina pozorovatelů planet (ČSPP) byla založena roku 2001 v Hradci Králové. Její původní název zněl Východočeská skupina pozorovatelů planet (VSPP). První web skupiny byl spuštěn 7. února 2001. V letech 2004 – 2008 byla VSPP přechodně spojena s Astronomickým klubem Pardubice (AKP). V únoru 2008 se AKP opět rozdělil na AKP a VSPP, která se přejmenovala na ČSPP.

V dubnu 2008 se uskutečnilo setkání České skupiny pozorovatelů planet a dalších zájemců na Hvězdárně ve Vsetíně. Na stránkách této hvězdárny je fotogalerie ze setkání.

Velmi složitá situace v amatérské astronomické obci v České republice vedla v polovině roku 2009 k zahájení těsnější spolupráce s webem http://www.exoplanety.cz a k psaní většího počtu článků o novinkách v planetární astronomii.

V lednu 2010 se uskutečnila přednáška Vladimíra Kocoura o planetách a jejich pozorování na Lidové hvězdárně v Prostějově.

Z našich pěti smyslů nám jen zrak zprostředkovává informace z kosmického prostoru. Zrak vnímá elektromagnetické záření. Elektromagnetické záření se může šířit nejen v hmotném prostředí, ale i bez něj. Svoje okolí v noci vnímáme všemi smysly; informace ze všech ostatních však pocházejí z blízkého okolí: všechny zvuky noci, vlhkost, zima nebo vítr, případně ještě něco dalšího, to všechno je pozemské.

Tato skutečnost je základem pro vzájemnou propojenost optiky – vědy o světle – a astronomie – vědy o vesmíru. Spolupráce optiky a astronomie je ovšem daleko rozsáhlejší, komplexnější a zajímavější.

V připravovaných článcích vás budeme seznamovat s tím, jak astronomie a optika provázaně rostly a stávaly se čím dál tím víc nedílnou součástí moderní vědy, techniky a zprostředkovaně celé lidské společnosti.

Autor