Vladimír Kocour

Optika ve službách astronomie

Jižní polokoule blízkozemní planetky (433) Eros. Zdroj: Wikipedia.

Malá planetka proletí mimořádné blízko Země dnes (27. ledna 2012). Planetka se jmenuje 2012 BX34, má průměr 11 metrů a proletí kolem Země ve vzdálenosti méně než 71 000 km (0,00048 AU). Největší přiblížení k Zemi nastane podle Minor Planet Center okolo 15:30 UT (tj. 16:30 SEČ). Podle posledních odhadů se planetka pohybuje rychlostí 8,9 km/s. Planetka (či snad lépe řečeno meteoroid nebo částice kosmického smetí) 2012 BX34 byla pozorována v rámci Catalina Sky Survey a Mt. Lemmon Survey v Arizoně a z Magdalena Ridge Observatory v Novém Mexiku. Dráha planetky je již dostatečně dobře známá, abychom mohli prohlásit, že srážka se Zemí nehrozí. celý článek…

Snímek atmosféry Venuše v pravých barvách. Viditelné jsou pouze svrchní vrcholky mračen obepínajících planetu. Zdroj: Wikipedia.

Na Venuši je život! A ne jen tak ledajaký, ale dokonce pěkně složitý. Povrch pekelné planety se doslova hemží štíry, škeblemi a dalšími kreaturami, jimž nevadí ani čtyřsetstupňový žár, ani superhustá atmosféra oxidu uhličitého ochucená oxidem siřičitým. Přesně to tvrdí to sovětský, respektive ruský badatel Leonid V. Ksanfomaliti.

Ksanfomaliti (*1932) není žádná nula, ale badatel, který se podílel na sondách série Mars, Veněra, Vega a Phobos. Nicméně jeho aktuální publikace vyvolala, mírně řečeno, smíšené pocity.

 

Celý článek si můžete přečíst na webu Vzdalenesvety.cz.

Pás totality pro zákryt hvězdy 2UCAC 41002902 planetkou (466) Tisiphone dne 23. 2. 2012 ve 2:19 SEČ. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.

V noci z 22. na 23. leden 2012 (23. ledna ve 2 h 19 min SEČ) nastane zákryt hvězdy 2UCAC 41002902 v souhvězdí Blíženců planetkou (466) Tisiphone. Úkaz bude tentokrát vyžadovat větší dalekohled. Pozorováním zákrytů hvězd planetkami se v České republice zabývá Hvězdárna v Rokycanech, na jejíchž stránkách naleznete informace o tom, jak tyto úkazy pozorovat.

Exoplaneta Kepler-10 b. Zdroj: NASA.

Astronomové našli tranzit možné planety, který je absolutně v rozporu s běžnou praxí. Tým astronomů nalezl v datech z Keplera periodické poklesy jasnosti hvězdy KIC 12557548, ke kterých dochází jednou za 15,685 hodin. Na tom by nebylo na první pohled nic zvláštního, hloubka tranzitu se však radikálně mění v rozmezí od 1,2% do 0,15%, což pro tranzitující planetu rozhodně není obvyklé.

Celý článek si můžete přečíst na našem partnerském webu Exoplanety.cz.

η Carinae. Foto HST. Zdroj: NASA.

Hvězda η Carinae v souhvězdí Lodního kýlu (Carina) na jižní obloze je jasná proměnná hvězda, která mění svoji jasnost od −0,8 mag do +7,9 mag. Její současná jasnost je přibližně +4,5 mag. Okolo poloviny 19. století prošla η Carinae mimořádnou erupcí, přičemž se na krátkou dobu stala druhou nejjasnější hvězdou oblohy. Ačkoli astronomové v té době ještě nebyli vybaveni potřebnými technologiemi k detailnímu studiu jedné z největších erupcí nedávné historie, astronomové ze Space Telescope Science Institute nedávno učinili objev, že světelné ozvěny z výbuchu η Carinae k nám přicházejí právě nyní. Tento objev umožnila astronomům moderní technika. Díky světelné ozvěně mohou studovat, co se na η Carinae dělo mezi lety 1838 a 1858, kdy došlo k Velké erupci. celý článek…

Kráter Rheasilvia poblíž jižního pólu Vesty vyfotografovaný sondou Dawn 17. 7. 2011. Zdroj: NASA.

Na Zemi čas od času dopadají meteority, starším českým názvem povětroně – „kameny z povětří“. Meteorit je pozůstatkem meteoroidu, tělesa, které zkříží dráhu Země a dostane se do její atmosféry. Většina meteoritů vznikla přibližně v době vzniku sluneční soustavy a následkem gravitačních poruch způsobovaných planetami se na konec dostala na nestabilní dráhy a byla buď vymetena ze sluneční soustavy nebo dopadla na Slunce nebo některou z planet. Existují však i meteority, které pocházejí z jiných větších těles sluneční soustavy: planet nebo planetek. celý článek…

Geologická situace v Gabonu vedoucí k přírodnímu jadernému štěpnému reaktoru: 1. zóny s jadernou reakcí, 2. pískovec, 3. vrstva uranové rudy, 4. granit. Zdroj: Wikipedia.

Zatímco moderní lidé používají nejpokročilejší strojírenství ke stavbě jaderných reaktorů, příroda je občas vytvoří při nehodě. Důkaz pro shluk přírodních jaderných reaktorů byl nalezen na Zemi a někteří vědci říkají, že v dávné minulosti bylo na Zemi přírodních jaderných reaktorů více. Existuje také důvod domnívat se, že i na jiných planetách by mohly být, ale důkaz, který by to potvrdil, je mlhavý. Pokud přírodní jaderné reaktory existovaly, velké množství radiace, které vydávaly, ovlivňovalo vývoj života. celý článek…

Mapa pásu totality pro zákryt hvězdy TYC 1227-00620-1 planetkou (30) Urania 19. ledna v 18:05 SEČ. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.19. ledna 2012 večer v 18 h 07min SEČ nastane zákryt hvězdy TYC 1227-00620-1 v souhvězdí Berana planetkou (30) Urania. Pozorováním zákrytů hvězd planetkami se v České republice zabývá Hvězdárna v Rokycanech, na jejíchž stránkách naleznete informace o tom, jak tyto úkazy pozorovat.

Mapa pásu totality pro zákryt hvězdy TYC 2866-01813-1 planetkou (426) Hippo 13. ledna 2012. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.

Dne 13. ledna 2012 ve 23 h 57 min SEČ nastane zákryt hvězdy TYC 2866-01813-1 v souhvězdí Persea planetkou (426) Hippo. Pozorováním zákrytů hvězd planetkami se v České republice zabývá Hvězdárna v Rokycanech, na jejíchž stránkách naleznete informace o tom, jak tyto úkazy pozorovat.

Zlom v Ius Chasmaes na Marsu vyfotografovaný sondou MRO. Zdroj: NASA.

Ius Chasma je jedno z mnoha příkře ohraničených údolí (chasmata) tvořících Valles Marineris, největší soustavu kaňonů ve sluneční soustavě. Údolí je zhruba 900 km dlouhé a nachází se v západní části Valles Marineris. Dno údolí leží 8 až 10 km pod úrovní okolního terénu a je rozděleno vystupujícím hřebenem Geryon Montes táhnoucím se ve směru východ západ. celý článek…