Zatmění Slunce 4. 1. 2011

Zatmění Slunce 31. 5. 2003 ve 4 h 07 min SEČ. Ilustrační obrázek. Foto Zdeněk Bleha.

V článku se dovíte bližší informace o zatmění a ve stručnosti jak zatmění pozorovat a fotografovat.

Měsíc začne zakrývat sluneční kotouč shora nedlouho po východu Slunce. Na 50° severní šířky a 15° východní délky začne zatmění v 8 h 5 min SEČ prakticky při východu Slunce (0,19° nad obzorem). Střed zatmění nastane v 9 h 25 min SEČ ve výšce 9,1° nad obzorem a konec v 10 h 53 min SEČ ve výšce 15,5° nad obzorem. Maximální fáze ve středu zatmění bude 0,79172 a Měsíc zakryje 72% plochy Slunce. Úhlový průměr Měsíce bude dosahovat jen 94% úhlového průměru Slunce, protože Měsíc spěje do apogea (odzemí), které nastane 7. ledna v 0 h SEČ.

V různých částech Evropy se tyto údaje budou poněkud lišit. Chcete-li znát přesné údaje pro vaše vlastní pozorovací stanoviště, můžete to zjistit na internetové interaktivní mapě – http://xjubier.free.fr/en/site_pages/solar_eclipses/xSE_GoogleMapFull.php?Ecl=+20110104.

Nikde na Zemi nebude zatmění viditelné jako úplné.

Jak si počínat při pozorování zatmění

Sluneční světlo je pro lidský zrak příliš silné, a proto je potřeba ho zeslabit vhodným filtrem. K vizuálnímu pozorování lze použít sklo do svářečského filtru č. 14. Toto sklo lze použít i při pozorování malým dalekohledem (triedrem) do zvětšení cca 10x – v takovém případě je nutné upevnit svářečské sklo před objektiv nebo objektivy dalekohledu (a to bezpečným způsobem, aby nemohlo spadnout). Vyrábějí se také speciální sluneční filtry ze skla napařeného na jedné straně hliníkem nebo chromem tak, aby vrstva měla požadovanou zbytkovou propustnost.

Nedoporučuji používat začazené sklíčko nebo vnitřní komponenty z rozebrané diskety, protože tyto filtry nemají nijak garantovanou propustnost – zejména mohou být dobře propustné v infračervené oblasti, takže sítnice oka se může spálit, i když člověk nic zvláštního nevidí.

Pozorování v zaokulárové projekci

Dalekohledem lze promítnout obraz Slunce na stínítko, jestliže okulár poněkud vysuneme „ven z dalekohledu“ oproti poloze při zaostření na nekonečno. Okulár s kratší ohniskovou vzdálenosti poskytuje větší obraz. Z důvodu ochrany okuláru před přehřátím však doporučujeme okulár s větší ohniskovou vzdáleností a takový, který neobsahuje tmelené čočky. Ze stejného důvodu není dobré, je-li okulár plastový.

Jak fotografovat částečné zatmění

O fotografování zatmění Slunce už bylo napsáno hodně. Zde uvádíme jen soupis toho nejdůležitějšího.

Ohnisková vzdálenost objektivu by měla být taková, aby se Slunce zobrazilo v dostatečném měřítku. Přibližně platí, že při ohniskové vzdálenosti 1 metr je obraz Slunce velký 1 cm, při ohniskové vzdálenosti 50 cm je obraz Slunce velký 0,5 cm apod. Základní objektiv má příliš malou ohniskovou vzdálenost. Uvážíme-li, že políčko kinofilmu je velké 24 krát 36 mm, měla by ohnisková vzdálenost objektivu být nejméně asi 50 cm. Při větších ohniskových vzdálenostech je obtížnější udržet fotoaparát, aby se obraz neroztřásl, takže i při krátkých expozicích by přístroj měl být na dostatečně bytelném stativu. U digitálních fotoaparátů se údaj 50 cm vztahuje k ekvivalentní ohniskové vzdálenosti. Některé typy digitálních fotoaparátů mají elektronickou stabilizaci obrazu, která může stativ při ohniskové vzdálenosti cca 50 cm nahradit. Ani elektronická stabilizace však nedokáže cokoli, takže stativ doporučujeme i u digitálních fotoaparátů.

Toto zatmění bude probíhat v zimě. Používáte-li fotoaparát, který ke svému provozu potřebuje zdroj elektrické energie, je třeba, abyste měli čerstvé baterie a pro jistotu ještě jedny náhradní, nebo lépe nějaký externí zdroj napájení s velkou kapacitou. Kapacita většiny článků při nízké teplotě klesá, protože se zpomalují chemické reakce, které vytvářejí elektrické napětí. Také mechanika může zamrznout, i když to není příliš pravděpodobné.

Stejný sluneční filtr jako při vizuálním pozorování je zapotřebí i při fotografování. Film nebo čip CCD-kamery je stejně zranitelný jako sítnice oka, snad jen s tím rozdílem, že lze přinejhorším koupit novou CCD-kameru. Správná expoziční doba a clonové číslo pro fotografování na film nebo CCD-kamerou se sice dají vypočítat, ale s ohledem na individuální pozorovací podmínky, zejména zeslabení světla při průchodu atmosférou, je dobré spolehnout se na zkušenosti těch, kteří částečné zatmění Slunce už fotografovali. Vodítko lze najít např. na stránce Hvězdárny ve Stradouni – sekce Astrofotografie – zatmění Slunce 31. 5. 2003 (také toto zatmění bylo vidět ráno nízko nad obzorem).

Zdroje a další stránky o zatmění: