«  
  »

Sonda k Merkuru se připravuje na sluneční žár

By admin, on Únor 5th, 2011

Sonda BepiColombo se skládá ze dvou individuálních orbitálních modulů: Mercury Planetary Orbiter (MPO), který bude mapovat povrch planety a Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO), který bude zkoumat magnetosféru. BepiColombo pomůže přesněji poznat složení a historii Merkuru. Přispěje také k poznání historie a formování všech terrestrických planet včetně Země. Zdroj: EADS Astrium

BepiColombo je společný projekt Evropské kosmické agentury (ESA) a Japonské kosmické agentury (JAXA), který spočívá ve vyslání meziplanetární sondy k planetě Merkur. Projekt je ve fázi plánování. Z důvodu nedostatku peněz byla zrušena sonda na povrch Merkuru (The Mercury Surface Element, MSE). Sonda bude tvořena dvěma moduly: Mercury Planetary Orbiter (MPO) a Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO). Oba moduly budou obíhat kolem Merkuru o protáhlých eliptických drahách. Jedná se o sondu, která kolem Merkuru jen neproletí, ale bude ho zkoumat soustavně po delší dobu. Sonda odstartuje v srpnu 2013. Do kosmického prostoru ji vynese ruská raketa Sojuz. Cesta k Merkuru potrvá 6 let. Nebude jednoduchá; sonda opakovaně využije gravitačních sil Měsíce, Venuše, Země a Merkuru, aby doletěla k Merkuru s co nejmenšími náklady na palivo. Začátek práce sondy je naplánován na rok 2019. Měření budou probíhat po dobu jednoho roku.

Umělecké ztvárnění sondy BepiColombo: Mercury Planetary Orbiter (MPO) a Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) na protáhlých eliptických polárních drahách kolem Merkuru. MPO bude obíhat ve výškách 400 až 1500 kilometrů nad povrchem Merkuru, MMO ve výškách 400 až 12 000 kilometrů. Sklon a excentricita těchto drah jsou optimalizovány pro studium planety a její magnetosféry v podmínkách velmi silného záření blízkého Slunce. Zdroj: ESA - obrázek namaloval C. Carreau

Klíčové komponenty sondy BepiColombo určené k mapování Merkuru a řízené ESA byly testovány na speciálně upraveném kosmickém simulátoru. Úpravy kosmického simulátoru spočívaly v jednak ve zvýšení výkonu lamp, které simulují Slunce, jednak v soustředění světla zrcadlovou optickou soustavou. Sbíhavý svazek paprsků o průměru 6 m se zúží na 2,7 m. Kosmický simulátor ESA (LSS, Large Space Simulator) je dnes nejlépe vybaveným kosmickým simulátorem na světě a jediným vhodným k simulaci podmínek na oběžné dráze kolem Merkuru. Nachází se v Nizozemí v centru ESTEC. Sonda Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) přežila simulovaný let k nejvnitřnější planetě. Osmiúhelníková kosmická loď, která je japonským příspěvkem k BepiColombo, a její sluneční štít vyvinutý ESA odolaly teplotám přes 350 °C [1]. Jednotkou dopadajícího slunečního záření je takzvaná sluneční konstanta [4, 5]. Družice určené pro oběžnou dráhu kolem Země jsou konstruovány tak, aby dlouhodobě vydržely záření o intenzitě 1 až 2 slunečních konstant. U Merkuru se však musí počítat s intenzitou 10 slunečních konstant. Tepelný štít sondy je tvořen několika vrstvami bílé keramiky a kovu za účelem dosažení co největší odrazivosti. Sonda k Merkuru musí mít také mnohem výkonnější chladicí systém.

První testy teplotní odolnosti proti slunečnímu záření jsou nyní dokončeny. Po nezbytných dalších úpravách budou testy pokračovat v příštím roce.

Zdroj:

[1] ESA’s Mercury mapper feels the heat, Mercury Today, 30. 1. 2011
[2] EADS Astrium
[3] Merkur (planeta), Wikipedia
[4] Sluneční konstanta, Wikipedie
[5] ŠVANDA, Michal: Proměnná sluneční konstanta, IAN, 21. 1. 2003

Merkur, Planety
«  
  »

Comments are closed.

«  
  »