C/1995 O1 (Hale-Bopp), 3. února 1997, čas 6:02-6:20 SEČ. Newton 420/2080, zv. 70x. Jih nahoře, západ vlevo. Původní formát kresby: A4. Kresba Vladimír Kocour.
Zarážející je i to, že tak jasná kometa nebyla objevena mnohem dříve. Snad k tomu přispělo to, že se pohybovala na jižní obloze, která byla tehdy sledována – přes veškerý pokrok – méně, než polokoule severní. Brzo se přišlo na to, že kometa je výjimečná také velikostí svého jádra. Zatímco jádra komet mají obvykle průměr v řádu kilometrů, v tomto případě to bylo asi 40 km. Díky tomu, se kometa stala o necelé 2 roky později, na jaře 1997 nejjasnější kometou 80. a 90. let 20. století; ačkoli se nacházela od Země i od Slunce ve větší vzdálenosti, než Slunce a Země od sebe, měla jasnost kolem 0 mag, což ji činilo dobře pozorovatelnou i za soumraku nebo na městské obloze zdevastované světelným znečištěním.
V červnu a červenci 1997 se začala přesouvat na jižní oblohu, kde se nachází dodnes. Pohybuje se po stále se zmenšující spirále (zdánlivý pohyb je způsobován oběhem Země kolem Slunce a vzdalováním komety), přičemž její jasnost vytrvale klesá. Dráha komety je blízká parabolické, takže ji už zřejmě nikdy neuvidíme.
Pozorovací domeček HPHK s odsuvnou střechou pronajatý ASHK. Foto Miroslav Brož, 3. 11. 1999.
Kresba je pořízena 3. 2. 1997 v 6:02 – 6:20 SEČ při zv. 70x (původní formát kresby: A4, orientace: jih nahoře, západ vlevo).
Kresba získala neoficiální ocenění „nejlepší kresby komety Hale-Bopp“ (soutěž vypsána nebyla). V té době jsem se setkal také s kritikou: blíže neurčené CCD-snímky měly mít lepší rozlišení v oblasti vnitřní komy, ve které zaznamenaly složité struktury vytvořené tryskajícími plyny a rotujícím jádrem (čemuž věřím, zejména, byly-li pořízeny většími dalekohledy a v lepších podmínkách).
Poznámka:
Většina komet je mnohem méně jasná a pozorovatel – s výjimkou těch opravdu zkušených – ji v dalekohledu sotva uvidí; zpravidla bývá zklamán. Teprve po získání určité praxe (a především pod tmavou oblohou s dobrými pozorovacími podmínkami) lze hovořit o opravdovém pozorování a ne jen zahlédnutí komety. Někteří lidé dokonce nacházejí v pozorování komet zalíbení!
Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti komet – prováděné právě takovými amatéry – se dodnes považuje za jeden z cenných zdrojů informací o kometách. V České republice organizuje pozorování komet Společnost pro meziplanetární hmotu.
