Titan patrně zformovalo počasí, ne kryovulkány

Rovníkové mraky na Titanu. Snímek sondy Cassini z 18. října 2010 zachycuje přivrácenou polokouli s oblastmi Fensal, Aztlan a Quivira. Nad hlavním pásem oblaků je vidět kráter Sinlap. Credit: NASA/JPL/SSI

Jeff Moore a Robert Pappalardo analyzovali data shromážděná sondou Cassini a došli k závěru, že Titan je možná mnohem méně geologicky aktivní, než se dosud soudí. V článku publikovaném v dubnu 2011 v časopise Icarus, vědci docházejí k závěru, že nitro Titanu je možná chladné a nečinné a nezodpovídá za ledové vulkány. „Bylo by fantastické najít silné důkazy, které jasně ukazují, že Titan má vnitřní zdroj tepla, který způsobuje ledový vulkanismus a výtoky lávy“, říká Jeff Moore, hlavní autor článku a planetolog v NASA Ames Research Center, Moffett Field, California. „Ale zjišťujeme, že důkazy až dosud předkládané jsou chatrné, a nedávné studie nitra Titanu vedené geofyziky a experty na gravitaci také oslabují možnost vulkánů na Titanu.“

Vědci se shodují, že na Titanu zjevně jsou jezera kapalného methanu a ethanu, a údolí vyhloubená těmito kapalinami, stejně jako impaktní krátery. Nicméně, debata pokračuje k otázce, jak interpretovat data z Cassini o povrchu Titanu. Ale v novém článku autoři docházejí k závěru, že samotné útvary na povrchu Titanu, které jsou jednoznačně identifikované jako vytvořené vnějšími silami – jako např. dopady meteoroidů a vznik kráterů; vítr a déšť (přetvářejí) jejich povrch; a formování řek a jezer.

„Titan je fascinující svět“, říká Robert Pappalardo, výzkumný pracovník v NASA JPL, Pasadena, California, a bývalý projektový manažer/vědec pro misi Cassini. „Povrch Titanu je unikátní, protože Titan má atmosféru a jezera organických látek na povrchu, ale v této studii nenalézáme přesvědčivý doklad o ledovém vulkanismu na Titanu.“

V prosinci 2010 skupina vědců sondy Cassini prezentovala nová topografická data oblasti na povrchu Titanu zvané Sotra Facula, o kterých si myslí, že jsou nejlepším případem předpokládané vulkanické hory, která kdysi soptila na Titanu. Ačkoli Moore a Pappalardo se ve svém článku výslovně nezabývají touto nedávnou topografickou analýzou, nesledávají nedávnou analýzu oblasti Sotra Facula dostatečně přesvědčivou. Zda nyní probíhající analýza oblasti Sotra Facula změní náš názor na Titan, se teprve ukáže.

Titan, největší měsíc Saturnu, je jediný známý měsíc, který má hustou atmosféru. Atmosféra Titanu je tvořena především dusíkem a příměsí 2 až 3% methanu. Jeden z cílů mise Cassini je najít vysvětlení, co udržuje atmosféru Titanu stále hustou (pokud něco takového existuje). Hustá atmosféra Titanu ztěžuje studium povrchu tohoto měsíce. Není průhledná ve viditelné oblasti spektra, ale je průhledná v infračervené oblasti a pro radar.

Titan by byl ze všech měsíců nejpodobnější Jupiterovu měsíci Callisto, kdyby Callisto měl atmosféru a počasí. Callisto je téměř stejně velký jako Titan. Moore dodal, že každý útvar, který známe na povrchu Titanu, lze vysvětlit větrem, deštěm a dopady meteoritů lépe, než vnitřním zdrojem tepla.

Zdroj:

New Theory: Titan Shaped By Weather, Not Ice Volcanoes, 8. 4. 2011

Další odkazy:

Sonda Cassini: http://www.nasa.gov/cassini, http://saturn.jpl.nasa.gov
Možný ledový vulkanismus na Titanu: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-416, http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2008-237
Alan Howard’s Landform Evolution Computer Simulation Modeling at the University of Virginia: http://erode.evsc.virginia.edu/marsfluv.htm.

Comments are closed.