Obloha v květnu 2011

Na květnové večerní obloze můžeme vidět souhvězdí Lva s jasnou hvězdou Regulus. Vlevo od něj se nachází souhvězdí Panny s jadnou hvězdou Spikou. Vysoko nad obzorem je nepřehlédnutelným souhvězdím Velký vůz. Jihovýchodně od Velkého vozu uvidíme jasný Arktur ze souhvězdí Pastýře. Nízko nad severem můžeme vidět zimní cirkumpolární souhvězdí Cassiopeia, Perseus a Cepheus, která jsou viditelná prakticky celou noc.

Před půlnocí souhvězdí Partýře vrcholí. Vlevo od Pastýře si lze všimnout skupiny jasnějších hvězd uspořádáných do půlkruhu – to je souhvězdí Severní koruna. Dále vlevo (na východ) od Severní koruny v průběhu druhé poloviny noci soupají nad obzor letní souhvězdí Herkules, Lyra (s jasnou hvězdou Vegou) a Labuť. Pod Labutí také Orel a nízko nad obzorem Delfín. Jižně od Pastýře leží najdeme Pannu a rozptýlenou skupinu slabších hvězd – otevřenou hvězdokupu, která je samostatným souhvězdím – Vlasy Bereniky. Vlevo od Panny leží souhvězdí Váhy tvořené slabšími hvězdami. O půlnoci také na jihovýchodě vychází souhvězdí Štíra s jasnou hvězdou Antares, které je viditelné spíše ve 2. polovině noci – ovšem nízko nad obzorem. Nad Štírem a pod Herkulem se nechází souhvězdí Hada a Pastýře, tvořené slabšími hvězdami.

Ráno před východem Slunce vyjde ještě Střelec na jihovýchodě.

Mléčná dráha je v květnu viditelná hůře. Její podstatná část vychází až kolem půlnoci, protože se nachází v oblasti letních souhvězdí. Pouze nejsevernější oblast Mléčné dráhy, v souhvězdích Cassiopeia a Perseus je viditelná celou noc nízko nad severním obzorem.

Měsíc

3. května je Měsíc v novu. Poté se objeví na večerní obloze a dorůstá. V květnu je dobrá příležitost spatřit Měsíc krátce po novu 4. nebo 5. května. Měsíc je na večení obloze dobře pozorovatelný. Na jaře má Měsíc na večerní obloze vyšší deklinaci než Slunce, protože ekliptika svírá večer velký úhel s obzorem. 10. května ve 20 h je Měsíc v první čtvrti. Úplněk připadá na 17. květen ve 12 h. Po úplňku se Měsíc přesune na ranní oblohu a zároveň jeho deklinace klesá, protože ekliptika svírá ráno malý úhel s obzorem. Měsíc vychází stále později a jeho denní dráha se zkracuje. V poslední čtvrti je Měsíc 24. května ve 20 h.

Planety

Jedinou dobře pozorovatelnou planetou v měsíci dubnu je Saturn, který se po opozici se Sluncem 4. 4. zvolna přesouvá na večerní oblohu. Je viditelný většinu noci kromě jitra. Nachází se v souhvězdí Panny. Vrcholí před půlnocí, kdy dosahuje výšky 37° nad obzorem.

Ostatní planety se nacházejí velmi blízko Slunce. Teoreticky spatřitelná je ještě Venuše, která vychází těsně před východem Slunce a za mimořádně průzračné oblohy by bylo možné ji uvidět jako Jitřenku. Také Merkur by bylo možné spatřit jako Jitřenku – 7. května ve 20 h se ocitá v největší západní elongaci (27° od Slunce). Podmínky jeho viditelnosti na ranní obloze jsou ale velmi nepříznivé. Po konjunkci se Sluncem se ráno těsně před východem Slunce vynoří na východě také Jupiter. 11. května v 16 h nastane v blízkosti Slunce konjunkce Venuše s Jupiterem, při které jsou planety od sebe vzdáleny jen 34′. Podrobnosti o této konjunkci najdete v článku Jiřího Duška na Astronomie.cz.

Komety

Jediná jasnější kometa viditelná v květnu, C/2009 P1 (Garradd), bude pozorovatelná až koncem měsíce, nízko na ranní obloze ve výšce asi 10° nad obzorem. Lepší však bude počkat na ni až do června. Pozorování komet obecně vyžaduje průzračnou oblohu daleko od zdrojů světelného znečištění.