Možná až 390 trpasličích planet

Autor: Prof. Michael E. Brown
Překlad: Mgr. Vladimír Kocour
(mírně kráceno)

Většina lidí bude o 24. srpnu letošního roku přemýšlet jako jako o 5. výročí vyřazení Pluta z kategorie planet. Zdá se to správné; vyřazení Pluta se objevilo ve všech sdělovacích prostředcích, způsobilo mnoho hádek a podnítilo řadu diskusí. Ale nyní, když vášně lidí ochladly a svět se smířil s nově a vědečtěji pojímanou, jen osmiplanetární sluneční soustavou, je čas připomenout jinou důležitou věc, která se toho dne před 5 lety udála. 24. října 2006 definovala Mezinárodní astronomická unie novou třídu objektů sluneční soustavy: trpasličí planety.

Jak si jistě vzpomenete, IAU zavedla, že planety jsou objekty, které obíhají kolem Slunce a gravitačně dominují na svých dráhách a v okolí svých drah. Ve sluneční soustavě je 8 planet svým chováním unikátních. Ale existují početné, mnohem menší objekty – Pluto je z nich nejslavnější – , které vypadají podobně jako planety (zjednodušeně řečeno jsou kulaté), ale nejsou takto dominantní. Pluto a mnohé z těchto ostatních objektů obíhají kolem Slunce po podobných dráhách tvořících oblast zvanou Kuiperův pás. Tyto objekty jsou trpasličí planety.

V době, kdy byla kategorie trpasličích planet vytvořena, deklarovala také IAU, že tři v té době už známá tělesa jsou trpasličími planetami: Ceres (největší planetka), Eris (nově objevený objekt Kuiperova pásu, o kterém už bylo jasné, že je poměrně velký) a Pluto. Za celých 5 let prohlásila IAU trpasličími planetami další dva objekty, a to jsou: Makemake a Haumea.

Rozumný člověk by si mohl myslet, že existuje 5 objektů, o kterých IAU prohlásila, že vyhovují definici trpasličí planety, ale tento rozumný člověk si nemá kde ověřit, že je to správné. Podle mého nejlepšího odhadu je ve sluneční soustavě možná i 390 známých trpasličích planet.

O co tu jde?

Problém je s IAU. Když IAU definovala trpasličí planety, rozhodla také, co se mezi ně počítá a co ne. Ačkoli zpočátku to ještě nebylo tolik na závadu, dnes jde o odchylku od standardní vědecké praxe. V každé jiné části astronomie, když něco objevím – řekněme nového hnědého trpaslíka – napíšu odborný článek oznamující světu nový objev. Ostatní vědci pak mohou nový objekt pozorovat a eventuálně zjistit, že jsem se mýlil. Mohou napsat článek, že to není nový hnědý trpaslík, ale vzdálená galaxie, a tak začne vědecká debata. Nikde IAU nevyžaduje zařadit objekt do oficiálního seznamu hnědých trpaslíků nebo vzdálených galaxií, protože žádný takový oficiální seznam neexistuje.

Proč jsou trpasličí planety jiné? Proč existuje dohled? Moje domněnka je, že dohled je pozůstatek toho, že během debat před 5 lety, které předcházely vzniku kategorie trpasličích planet, se zpočátku předpokládalo, že trpasličí planety budou podmnožinou planet. Každý cítí potřebu umět odpovědět na jednoduchou otázku: kolik je planet? Když se budou počítat také trpasličí planety, někdo bude muset jejich počet hlídat. Přinejmenším se domnívám, že toto je ta logika. (Mohl bych poznamenat, že je asi dobré, že trpasličí planety nejsou řazeny mezi planety, jednoduše protože by bylo pro IAU trapné, kdyby počet planet sluneční soustavy byl 10 a více.)

Dnes nepotřebujeme znát přesný počet trpasličích planet, aby se je školní děti mohly naučit nazpaměť, ale proto, abychom mohli pokročit ve výzkumu vnějších částí sluneční soustavy. Abychom mohli trpasličím planetám porozumět, je třeba je nejprve „osvobodit od IAU“. Stanovením dohledu IAU zastavila hledání dalších trpasličích planet a jejich výzkum. Pokud vím, neexistuje proces, kterým by se oficiální seznam trpasličích planet mohl rozšiřovat. Do seznamu byly přidány jen dva objekty: Haumea a Makemake — a to jen proto, že byly pojmenovány zrovna v době vytvoření kategorie trpasličích planet. IAU zavedla tuto novou kategorii, a pak ji zamkla do věže a nechala zemřít.

Jak lze trpasličí planety osvobodit? Skrze vědu. U příležitosti 5. výročí vytvoření kategorie trpasličích planet jsem věnoval trochu času k sepsání pokud možno co nejlepšího seznamu možných dalších trpasličích planet, které ve sluneční soustavě jsou. Není to definitivní ani přesný seznam. Ještě neznáme rozměry mnoha objektů. Neznáme odrazivosti jejich povrchu. Neznáme s určitostí jejich tvar. Vytvořil jsem nejlepší odhady, jaké považuji za možné, a hlavně, zdokumentoval jsem, jak jsem k nim došel. To znamená, že je možné je po mně ověřit, případně s nimi nesouhlasit a navrhnout odhady jiné. Tento přístup je naprosto odlišný od prostého definitorického výčtu.

Na stránce http://www.gps.caltech.edu/~mbrown/dps.html se můžete podívat na můj seznam. Aktualizuji ho pokaždé, když zjistím něco nového o rozměrech nebo tvarech známých těles Kuiperova pásu. Nicméně seznam je jen seznam. Důležitá je metodologie, o které se můžete dočíst v článku Details on the dwarf planet size calculations. A nemusíte jen číst, můžete navrhovat změny, můžete s tím nesouhlasit, to je vědecký způsob.

Podle mých odhadů dnes známe 390 objektů, které jsou možná trpasličí planety, a z nich 102 jsou patrně trpasličí planety, 60 jsou pravděpodobně trpasličí planety, 31 jsou velmi pravděpodobně trpasličí planety a 8 jsou téměř určitě trpasličí planety. Co mám na mysli těmito subjektivními výrazy? Můžete si přečíst moje definice a můžete s nimi nesouhlasit.

A co oficiální seznam IAU? Co s bychom s ním měli udělat? Myslím, že už napáchal dost škody na porozumění lidí vnějším částem sluneční soustavy za těch 5 let. Myslím, že IAU ve skutečnosti ani nechce být tím restriktivním činitelem, a jen se v této pozici ocitla svým strnulým přístupem. Měla by ten seznam zrušit.

IAU má opravdu jen jednu dobrou možnost. Vymyslet vlastní analýzu toho, které objekty vyhovují její definici. A publikovat tuto analýzu. Ostatní by mohli souhlasit nebo nesouhlasit. Jak bychom takový postup mohli pojmenovat, kdyby nastal? Myslím, že to jméno zní – věda.