Obloha v květnu 2012

Květen patří mezi jarní měsíce. 1. května Slunce vychází v 5:36 a zapadá ve 20:19. Den trvá 14 h 43 min. 31. května Slunce vychází ve 4:56 a zapadá ve 21:00. Den trvá 16 h 4 min.

 

Souhvězdí

Na květnové večerní obloze můžeme vidět souhvězdí Lva s jasnou hvězdou Regulus. Vlevo od něj se nachází souhvězdí Panny s jadnou hvězdou Spikou. Vysoko nad obzorem je nepřehlédnutelným souhvězdím Velký vůz. Jihovýchodně od Velkého vozu uvidíme jasný Arktur ze souhvězdí Pastýře. Nízko nad severem můžeme vidět zimní cirkumpolární souhvězdí Cassiopeia, Perseus a Cepheus, která jsou viditelná prakticky celou noc.

Před půlnocí souhvězdí Pastýře vrcholí. Vlevo od Pastýře si lze všimnout skupiny jasnějších hvězd uspořádáných do půlkruhu – to je souhvězdí Severní koruna. Dále vlevo (na východ) od Severní koruny v průběhu druhé poloviny noci soupají nad obzor letní souhvězdí Herkules, Lyra (s jasnou hvězdou Vegou) a Labuť. Pod Labutí také Orel a nízko nad obzorem Delfín. Jižně od Pastýře leží najdeme Pannu a rozptýlenou skupinu slabších hvězd – otevřenou hvězdokupu, která je samostatným souhvězdím – Vlasy Bereniky. Vlevo od Panny leží souhvězdí Váhy tvořené slabšími hvězdami. O půlnoci také na jihovýchodě vychází souhvězdí Štíra s jasnou hvězdou Antares, které je viditelné spíše ve 2. polovině noci – ovšem nízko nad obzorem. Nad Štírem a pod Herkulem se nechází souhvězdí Hada a Pastýře, tvořené slabšími hvězdami.

Ráno před východem Slunce vyjde Střelec na jihovýchodě.

Mléčná dráha je v květnu viditelná hůře. Její podstatná část vychází až kolem půlnoci, protože se nachází v oblasti letních souhvězdí. Pouze nejsevernější oblast Mléčné dráhy, v souhvězdích Cassiopeia a Perseus je viditelná celou noc nízko nad severním obzorem.

 

Měsíc

Na začátku května Měsíc dorůstá a je viditelný na večerní obloze. 6. května v 5 h 35 min je Měsíc v úplňku a je pozorovatelný celou noc. V následujících dnech se jeho viditelnost zkracuje a přesouvá do ranních hodin. 12. května ve 23 h 37 min je Měsíc v poslední čtvrti a 21. května v 1 h 47 min je Měsíc v novu. Brzo po novu se Měsíc objeví na večerní obloze krátce po západu Slunce jako úzký srpeček. Teoreticky by mohlo být možné jej spatřit už 21. května, protože ekliptika svírá večer velký úhel s obzorem a Měsíc bude mít vyšší deklinaci než Slunce. Poté se Měsíc den ode dne vzdaluje od Slunce a současně roste jeho fáze. 28. května je Měsíc v první čtvrti.

Poznámka: nov Měsíce 21. 5. bude doprovázen prstencovým zatměním Slunce, které bude viditelné z jihovýchodní Asie. Od nás bude nepozorovatelné.

 

Planety

Merkur, který se pohybuje souhvězdími Ryb, Berana a Býka, je nepozorovatelný (27. května je v horní konjunkci se Sluncem). Venuše v souhvězdí Býka, je vidět večer nízko nad západním obzorem. Mars je pozorovatelný většinu noci kromě jitra v souhvězdí Lva. Planeta Jupiter je v květnu nepozorovatelná, protože 13. května nastává její konjunkce se Sluncem. Saturn je viditelný celou noc v souhvězdí Panny. Zbývající dvě planety – Uran a Neptun – jsou špatně pozorovatelné jednak díky nižší jasnosti, ale hlavně v důsledku nepříznivých geometrických podmínek. Uran se koncem května objeví nízko na ranní obloze krátce před východem Slunce v souhvězdí Ryb. Neptun je pozorovatelný ráno na východě v souhvězdí Vodnáře.

 

Konjunkce planet a hvězd s Měsícem

V noci nad obzorem nenastane v květnu žádná konjunkce Měsíce s planetami nebo jasnými hvězdami. Ve dne nad obzorem nastává 4. května v 19 h konjunkce Měsíce se Saturnem. Ostatní konjunkce nastanou pod naším obzorem.

 

Blízkozemní planetky

2. května v 7 h prolétá kolem Země planetka 1992 JD ve vzdálenosti 0,024 AU (9,5násobek vzdálenosti Země-Měsíc). 19. května prolétne v blízkosti Země planetka 2010 KK37. V čase největšího přiblížení bude od Země vzdálená 0,006 AU (2,3násobek vzdálenosti Země-Měsíc). 30. května v 16 h proletí kolem Země planetka 2001 CQ36 ve vzdálenosti 0,026 AU (10násobek vzdálenosti Země-Měsíc).

 

Zákryty hvězd planetkami

Dne 19. května ve 22 h 56 min zakryje podle předpovědi planetka (3906) Chao hvězdu TYC 1522-01324-1 v souhvězdí Herkula. Podrobnosti o tomto úkazu najdete na stránce Hvězdárny v Rokycanech, která se pozorováním zákrytů hvězd planetkami dlouhodobě zabývá.

 

Komety

Kometa C/2009 P1 (Garradd) v souhvězdí Rysa bude viditelná v malém dalekohledu na večerní obloze. Její očekávaná jasnost se pohybuje kolem 8,8 mag a úhlový průměr komy kolem 4,5′. O něco slabší bude kometa C/2011 UF305 (LINEAR) viditelná za ranního soumraku souhvězdí Cephea. Její jasnost so pohybuje okolo 12 mag. Tato kometa bude silně konzenzovaná. Úhlový průměr komy se odhaduje na 1′. K bezpečnému spatření této komety je zapotřebí dalekohled o průměru nejméně 15 cm. Další komety jsou již podstatně slabší.

V souhvězdí Draka, také na večerní obloze, se pohybuje kometa C/2011 F1 (LINEAR) s jasností okolo 13,2 mag a průměrem komy 1′. Kometu by mělo být možné spatřit 30cm dalekohledem.

Na ranní obloze se v souhvězdí Hlavy Hada pohybuje slabá kometa C/2006 S3 (LONEOS) o jasnosti 13,1 mag a průměru komy kolem 1′. Také k jejímu pozorování bude zapotřebí větší dalekohled. Její pozorování je však ztíženo menší výškou nad obzorem. Na rozhraní souhvězdí Vlasy Bereniky a Panny se spíše na večerní obloze nachází kometa 246P/NEAT. Také ona má jasnost 13 mag a průměr komy kolem 1′. Rovněž v souhvězdí Panny, bude kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Tato kometa bude mít podobnou jasnost jako 246P/NEAT, avšak bude méně kondenzovaná. Průměr komy se odhaduje na 2,5′. Souhvězdím Andromedy se pohybuje kometa C/2010 S1 (LINEAR) o jasnosti 14 mag a průměru komy 40″. K nalezení této komety je zapotřebí dalekohled o průměru objektivu nejméně 40 cm. Za mimořádně příznivých podmínek a při dobrém výhledu na jih bychom 40cm dalekohledem mohli v souhvězdí Štíra spatřit kometu
C/2011 L4 (PANSTARRS). Kometa má jasnost 13,6 mag a průměr komy 3,5 mag.

Hledací mapky všech těchto komet najdete na http://cometchasing.skyhound.com.