Obloha v červnu 2012

Červen je zpravidla počítán mezi letní měsíce. Astronomické léto však začíná teprve v den letního slunovratu. Letní slunovrat letos nastane 21. června v 1 h 9 min LSEČ. 1. června Slunce vychází ve 4 h 56 min LSEČ a zapadá ve 21 h 1 min LSEČ. Den trvá 16 h 5 min. Na konci měsíce, 30. června vychází Slunce ve 4 h 55 min a zapadá ve 21 h 13 min. Den trvá 16 h 19 min.

Souhvězdí

Na červnové večerní obloze můžeme vidět souhvězdí Lva s jasnou hvězdou Regulus. Vlevo od něj se nachází souhvězdí Panny s jasnou hvězdou Spikou. Nad severozápadním obzorem je nepřehlédnutelným souhvězdím Velký vůz. Jihovýchodně od Velkého vozu uvidíme jasný Arktur ze souhvězdí Pastýře. Nízko nad severem až severovýchodem můžeme vidět zimní cirkumpolární souhvězdí Cassiopeia, Perseus a Cepheus, která jsou viditelná prakticky celou noc.

Před půlnocí souhvězdí Pastýře vrcholí. Vlevo od Pastýře si lze všimnout skupiny jasnějších hvězd uspořádáných do půlkruhu – to je souhvězdí Severní koruna. Dále vlevo (na východ) od Severní koruny v průběhu druhé poloviny noci stoupají nad obzor letní souhvězdí Herkules, Lyra (s jasnou hvězdou Vegou) a Labuť. Pod Labutí také Orel a nízko nad obzorem Delfín. Jižně od Pastýře leží najdeme Pannu a rozptýlenou skupinu slabších hvězd – otevřenou hvězdokupu, která je samostatným souhvězdím – Vlasy Bereniky. Vlevo od Panny leží souhvězdí Váhy tvořené slabšími hvězdami. O půlnoci také na jihovýchodě vychází souhvězdí Štíra s jasnou hvězdou Antares, které je viditelné spíše ve 2. polovině noci – ovšem nízko nad obzorem. Nad Štírem a pod Herkulem se nechází souhvězdí Hada a Pastýře, tvořené slabšími hvězdami.

Ráno před východem Slunce vyjde Střelec na jihovýchodě.

Mléčná dráha je nejlépe viditelná od půlnoci, tj. ve druhé polovině noci. Pouze nejsevernější oblast Mléčné dráhy, v souhvězdích Cassiopeia a Perseus je viditelná celou noc nízko nad severním obzorem.

 

Měsíc

Na začátku června Měsíc dorůstá a je viditelný na večerní obloze. 3. června v 15 h se nachází v perigeu, tj. nejmenší vzdálenosti od Země (358 492 km). 4. června ve 13 je Měsíc v úplňku a je pozorovatelný celou noc. V následujících dnech se jeho viditelnost přesouvá do ranních hodin. 11. června ve 13 h je Měsíc v poslední čtvrti. 16. června je Měsíc v apogeu, tj. největší vzdálenosti od Země (405 762 km). 19. června v 17 h je Měsíc v novu. Brzo po novu se Měsíc objeví na večerní obloze krátce po západu Slunce jako úzký srpeček. Poté se Měsíc den ode dne vzdaluje od Slunce, zapadá stále později a současně roste jeho fáze. 27. června v 6 h je Měsíc v první čtvrti.

Poznámka: úplněk Měsíce 4. 6. bude doprovázen zatměním Měsíce, které však z území České republiky nebude nepozorovatelné.

 

Planety

Merkur bude koncem června viditelný večer nízko nad severozápadním obzorem v souhvězdí Raka.

Planeta Venuše se po celý červen nachází v těsné blízkosti Slunce. Ve středu 6. června ráno nastane mimořádně vzácný úkaz – přechod Venuše přes Slunce – který bude z území České republiky pozorovatelný až v závěrečné části. Slunce vyjde ve 4 h 53 min a Venuše se již bude nacházet před slunečním diskem. V 6 h 37 min se Venuše dotkne okraje slunečního kotouče a v 6 h 55 min sluneční kotouč zcela opustí. Celá viditelná část úkazu proběhne nízko nad naším obzorem. Tomuto úkazu je věnována celá řada internetových stránek, např. http://venustransit.nasa.gov/2012/transit/ nebo (ve slovenštině) http://venustransit2012.szaa.org/. Přechodu Venuše je věnován také seriál na stránkách www.exoplanety.cz. Po tomto úkazu se Venuše rychle vzdaluje od Slunce západním směrem a koncem června je možné ji spatřit ráno krátce před východem Slunce jako Jitřenku.

Mars je pozorovatelný v první polovině noci v souhvězdí Lva, v průběhu června se přesouvá do Panny. Jupiter začne být v průběhu června pozorovatelný ráno před východem Slunce v souhvězdí Býka (13. května nastala jeho konjunkce se Sluncem). Saturn je viditelný většinu noci kromě jitra v souhvězdí Panny. Zbývající dvě planety – Uran a Neptun – jsou špatně pozorovatelné jednak díky nižší jasnosti, ale hlavně následkem nepříznivých geometrických podmínek. Uran lze v červnu spatřit nízko na ranní obloze krátce před východem Slunce v souhvězdí Ryb. Neptun je pozorovatelný ráno na východě v souhvězdí Vodnáře.

Trpasličí planeta (dříve planeta) Pluto je pozorovatelná celou noc na rozhraní Vah a Hlavy hada, 29. června v 17 h je v opozici se Sluncem. Její jasnost se pohybuje okolo 14 mag.

 

Konjunkce planet a hvězd s Měsícem

V noci nad obzorem nenastane v červnu žádná konjunkce Měsíce s planetami nebo jasnými hvězdami.

 

Blízkozemní planetky

21. června ve 20 h prolétá kolem Země planetka 308 342 ve vzdálenosti 0,044 AU (17,1násobek vzdálenosti Země-Měsíc).

 

Zákryty hvězd planetkami

Dne 6. června ve 23 h 02 min UT (tj. 7. června v 1 h 02 min LSEČ) zakryje podle předpovědi planetka (1954) Kukarkin hvězdu TYC 6854-01720-1 v souhvězdí Střelce. Podrobnosti o tomto úkazu najdete na stránce Hvězdárny v Rokycanech, která se pozorováním zákrytů hvězd planetkami dlouhodobě zabývá.

 

Komety

Na začátku měsíce června bude nízko na večerní obloze viditelná kometa C/2009 P1 (Garradd) v souhvězdí Raka. Její očekávaná jasnost se pohybuje kolem 10 mag a úhlový průměr komy kolem 3′. K jejímu spatření je zapotřebí dalekohled o průměru 15 cm nebo větší. O něco slabší bude kometa 246PC/NEAT viditelná v souhvězdí Panny rovněž na večerní obloze, avšak po celý červen. Její úhlový průměr se odhaduje na 2,5′ a jasnost na 11,9 mag.

V souhvězdí Pastýře, také na večerní obloze, bude viditelná kometa C/2011 F1 (LINEAR). Její jasnost se odhaduje na 11 mag a průměr komy na 5,5′. K pozorování této komety je zapotřebí dalekohled o průměru 20 cm nebo větší.

V souhvězdí Velké Medvědice je viditelná kometa C/2011 UF305 (LINEAR). Její jasnost se odhaduje na 12 mag a průměr komy na 1′. K pozorování je zapotřebí dalekohled o průměru objektivu 25 cm nebo větší.

Další komety jsou již podstatně slabší.

Hledací mapky všech těchto komet najdete na http://cometchasing.skyhound.com.

 

Meteorické roje

27. června nastává maximum meteorického roje Bootidy. Mateřská kometa tohoto roje 7P/Pons-Winnecke má oběžnou dráhu, která se přibližuje k Zemi na vzdálenost 0,24 AU (z vnější strany). Ačkoli je to vzdálenost poměrně velká, byla v 19. století díky prachovým částicím uvolněným z jádra komety zaznamenána aktivita roje. V roce 2012 se očekává frekvence 10 až 20 meteorů za hodinu. Maximum bude poněkud rušeno Měsícem v první čtvrti. Ten však brzo zapadne. Radiant v souhvězdí Pastýře bude nad obzorem celou noc.