Prostředí na Marsu je považováno za nepříznivé pro pozemský život, zejména člověka, z důvodu nízké teploty, nízkého tlaku vzduchu na povrchu (průměrně 613 Pa), odlišného složení atmosféry (je tvořena CO2, zatímco hlavní složkou pozemské atmosféry je dusík) apod. Neméně destruktivní účinky by však na život mělo i kosmické záření (Mars nemá ozónovou vrstvu ani silné magnetické pole, jako má Země). Na oběžné dráze kolem Marsu je 2,5× silnější radiace, než na oběžné dráze kolem Země – v důsledku nepřítomnosti silného magnetického pole.
Stejný jev – morální zastarávání počítačového hardwaru – je přítomný u všech dlouhopracujících meziplanetárních sond. Jednou z nejznámějších, u kterých byl tento problém řešen, byla sonda Voyager II., která přesluhovala několik let a přesluhuje vlastně dodnes.
Více o počítačovém vybavení Curiosity píše Filip Brůcha v časopise Computerworld.
I když Curiosity bude stále získávat vědecká data, bude se činnost sondy v prvních čtyřech marsovských dnech (solech) soustředit na výměnu podstatné části softwaru. Software potřebný pro přistávání bude nahrazen novým, určeným pro provoz na povrchu Marsu.