Nové poznatky o planetce Eris

Eris

Eris a jeho měsíc Dysnomia. Foto Mike Brown, Caltech. Převzato z (2).

Tělesa Kuiperova pásu – oblasti teleskopických planetek za dráhou Neptunu – jsou relativně malá tělesa tvořená převážně vodním ledem s nečistotami, často s jádrem tvořeným silikátovými horninami. Největší překážkou v jejich podrobném výzkumu je jejich velká vzdálenost. V jejím důsledku jsou nejen špatně pozorovatelné pozemními dalekohledy, ale představují také obtížný cíl pro meziplanetární sondy. Až dosud nebyla k žádnému z těchto těles vyslána meziplanetární sonda, takže jsme odkázáni na pozemní pozorování. Navíc tato tělesa nikdy nepředstavovala velkou prioritu v astronomii.

U řady těles tohoto typu byl prokázán nebo se předpokládá kulový tvar, takže podle nové definice z roku 2006 spadají do nové kategorie „trpasličích planet“.

Velkou výhodou je, má-li některé z těchto těles vlastní měsíc nebo měsíce. Z oběhu měsíce (případně oběhu obou těles kolem společného těžiště) lze poměrně zjistit řadu jejich parametrů. A to zejména tehdy, když v soustavě dochází k zákrytům. Z přesných časů zákrytů lze přesněji určit oběžnou dobu a z ní hmotnost. Jak Pluto tak Eris mají své měsíce. Ze vzájemných zákrytů Pluta a jeho měsíce Charonu se podařilo velmi zpřesnit poznatky o Plutu i Charonu. Systematická pozorování planetky Eris však byla provedena teprve v nedávné době.

Na základě pozorování, která uskutečnili Kelly Beatty, Mike Brown a Alain Maury (viz odkazy níže) se ukázalo, že Eris je o 25% hmotnější než Pluto, má však menší rozměry. Z toho vyplývá, že Pluto i Eris musejí mít nejen jiné složení, ale i jinou vnitřní stavbu. Eris má mnohem větší silikátové jádro.

Porovnání těles
Vnitřní stavba ledových těles ve sluneční soustavě: řada těles ve sluneční soustavě může obsahovat oceány. Jupiterovy ledem pokryté měsíce (Europa, Ganymedes a Callisto) mají pod silnou vrstvou ledu pravděpodobně oceány slané vody. Ledové měsíce ve větší vzdálenosti od Slunce (měsíce Saturnu, Uranu apod.) a ledové trpasličí planety mohou pod povrchovým ledem ukrývat oceány tvořené směsí vody a čpavku. Oceány pod ledovým povrchem jsou možná společným rysem mnoha těles v celém vesmíru; oceán zemského typu může být méně obvyklý případ. Tyto modely vnitřní stavby byly vytvořeny mnoha geofyziky z údajů o velikosti, hustotě, a dráze každého objektu.
Kredit: Doug Ellison, Emily Lakdawalla, Bob Pappalardo. Převzato z [1].

Zdroj:

[1] LAKDAWALLA, Emily: Eris might be smaller than Pluto after all (but it’s still more massive), The Planetary Blog, 8. 11. 2010

[2] PROKOPČÁK, Tomáš: Bude Pluto znovu planéta?, SME.sk

Podrobnosti a další články:

[3] MAURY, Alain: O pozorování planetky Eris, http://www.spaceobs.com/perso/recherche/Eris/

[4] Eris na stránkách The Planetary Society: http://planetary.org/explore/topics/trans_neptunian_objects/eris.html

[5] BROWN, Mike: The shadowy hand of Eris, Mike Brown’s Planets

Comments are closed.