Saturn v přirozených barvách. Foto HST.
Credit: Hubble Heritage Team
Velikonoční neděle připadá letos na 24. duben.
Souhvězdí
Večer můžeme ještě nad západem spatřit zbytky zimních souhvězdí: především Vozku s jasnou hvězdou Capella, Blížence – především jasnou dvojici hvězd Castor a Pollux, pod nimi Prokyon v souhvězdí Velkého Psa a za dobrých podmínek i zapadající Orion velmi nízko nad západním a jihozápadním obzorem. Na večerné obloze vrcholí Lev s jasnou hvězdou Regulus a vysoko nad hlavou Velký vůz. Déle na východě můžeme vidět hvězdu Arktur ze souhvězdí Pastýře a na jihozápadě souhvězdí Panny. Nízko nad severem můžeme vidět zimní cirkumpolární souhvězdí Cassiopeia, Perseus a Cepheus, která jsou viditelná prakticky celou noc.
Kolem půlnoci souhvězdí Partýře s Arkturem vrcholí. Vlevo od něj si můžeme všimnout skupiny jasnějších hvězd uspořádáných zhruba do půlkruhu – to je souhvězdí Severní koruna. Dále vlevo (na východ) od Severní koruny v průběhu druhé poloviny noci soupají nad obzor letní souhvězdí Herkules, Lyra (s jasnou hvězdou Vegou) a Labuť. Pod Labutí také Orel a nízko nad obzorem Delfín. Jižně od Pastýře leží najdeme Pannu a rozptýlenou skupinu slabších hvězd – otevřenou hvězdokupu, která je samostatným souhvězdím – Vlasy Bereniky. Vlevo od Panny leží souhvězdí Váhy tvořené slabšími hvězdami. O půlnoci také na jihovýchodě vychází souhvězdí Štíra s jasnou hvězdou Antares, které je viditelné spíše ve 2. polovině noci – ovšem nízko nad obzorem. Nad Štírem a pod Herkulem se nechází souhvězdí Hada a Pastýře, tvořené slabšími hvězdami.
Ráno před východem Slunce vyjde ještě Střelec na jihovýchodě.
Mléčná dráha je v dubnu viditelná hůře. Vychází až ve 2. polovině noci, protože většina z ní se nachází v oblasti letních souhvězdí. Pouze její severní část v oblasti Cassiopei a Persea je viditelná celou noc nízko nad severním obzorem.
Měsíc
V prvních dnech měsíce dubna je Měsíc viditelný jako úzký srpeček nízko na jihovýchodě krátce před východem Slunce. 3. dubna v 16 h 32 min je Měsíc v novu. Poté se objeví na večerní obloze a dorůstá. V dubnu nastává vynikající příležitost spatřit Měsíc krátce po novu 4. nebo 5. dubna (teoreticky je možné se o to pokusit už 3. dubna v den novu). Měsíc je na večení obloze dobře pozorovatelný. V těchto dnech vyšší deklinaci než Slunce, protože ekliptika svírá večer velký úhel s obzorem. 11. dubna ve 14 h 05 min je Měsíc v první čtvrti. Úplněk připadá na 18. duben ve 4 h 44 min. Den před tím, 17. dubna v 8 h je Měsíc v perigeu (přízemí), tj. bodě své dráhy, ve kterém je k Zemi nejblíže (355 000 km). Po úplňku se Měsíc přesune na ranní oblohu a zároveň jeho deklinace klesá, protože ekliptika svírá ráno malý úhel s obzorem. Měsíc vychází stále později a jeho denní dráha se zkracuje. V poslední čtvrti je Měsíc 25. dubna ve 4 h 47 min. Nov nastává 3. května. Ještě před tím, 29. dubna dospěje Měsíc do apogea (odzemí), bodu své dráhy, ve kterém je nejdále od Země (406 000 km).
Planety
Merkur je v prvních dnech dubna pozorovatelný na večerní obloze. Jeho jasnost, která je pro spatření na přesvětlené skoro ještě denní obloze rozhodující, je však nižší. Navíc se Merkur úhlově přibližuje ke Slunci, a tak se brzy stane na večerní obloze nepozorovatelným. Jedinou dobře pozorovatelnou planetou v měsíci dubnu je Saturn, který je 4. 4. v opozici se Sluncem. Nachází se v souhvězdí Panny. Vychází večer a zapadá ráno. Vrcholí kolem půlnoci, kdy dosahuje výšky 37° nad obzorem.
Ostatní planety se nacházejí velmi blízko Slunce. Teoreticky spatřitelná je ještě Venuše, která vychází těsně před východem Slunce a za mimořádně průzračné oblohy by bylo možné ji uvidět jako Jitřenku.
Komety
Jediná jasnější kometa, viditelná ovšem pouze v dalekohledech a jako mlhavý obláček, je C/2011 C1 (McNaught), jejíž jasnost se pohybuje kolem 9 mag. Nachází se v souhvězdí Orla a Kozoroha pod Delfínem. K jejímu vyhledání můžete použít mapku na Kommet.cz na adrese http://www.kommet.cz/mapy/2011/c2011c1_03_04.pdf. Kometa je vidět nízko nad obzorem krátce před východem Slunce.
Pozorování komet obecně vyžaduje průzračnou oblohu daleko od zdrojů světelného znečištění.
Zdroj:
Astronomická ročenka 2011, vydává SÚH Hurbanovo
Kommet.cz
