Kometa 103P/Hartley 2 vznikla patrně ze dvou

Nejnovější analýzy snímků jádra komety 103P/Hartley 2 pořízených sondou Deep Impact naznačují, že jádro vzniklo ze dvou rozdílných kusů jejich splynutím či slepením. Jádro má tvar nepravidelné brambory a je uprostřed ztenčené. Jedna část brambory obsahuje mnohem více vodního ledu a těkavých složek než druhá.

Mike A’Hearn a Lori Feaga prezentují svoje zjištěním na konferenci EPSC-DPS Joint Meeting 2011 v Nantes ve Francii.

Sonda Deep Impact se přiblížila ke kometě 103P/Hartley 2 dne 4. listopadu 2010. Celý následující rok zkoumal vědecký tým data ze sondy, aby detailněji porozuměl procesům, které řídí kometární aktivitu.

„Hartley 2 funguje jinak než Tempel 1, což byla kometa, kterou Deep Impact zkoumal roku 2005, a něž Wild 2, kterou zkoumala sonda Stardust. Kometa 103P/Hartley 2 vyvrhuje na svou hmotnost obrovská množství látky. Kometa 1P/Halley pozorovaná sondou Giotto leží někde mezi, uprostřed škály aktivity. Od té doby, co tohle víme, jsme schopni získat z dat víc informací, a našli jsme víc důkazů, jak se led a prach na jádře objevily“, řekl A’Hearn, hlavní vedoucí Deep Impact’s mission extension (EPOXI).

---

Na povrchu bližší části jádra komety Hartley 2 zaznamenala sonda Deep Impact vodní led. Na přítomnost vodního ledu se usuzuje ze snímků přístrojem High Resolution Instrument (HRI). Na obrázku vlevo, podél ranní strany jádra. Vodní led je znázorněn modrou barvou, horký prach fialovou. Na obrázku uprostřed je vidět světlý drsný terén. Na obrázku vpravo je znázorněno množství a umístění ledu na rozsáhlé části povrchu jádra, zjištěné ze spektrometrických dat. (Credit: J. Sunshine et al.)

---

Plynný kysličník uhličitý sublimuje těsně pod povrchem komety, poté, co se povrch ohřeje slunečním zářením, a tryská ven. Z jádra komety Hartley 2 uniká mnohem více kysličníku uhličitého, než z jiných dosud pozorovaných komet, včetně Tempel 1. Kamery a spektrometr na Deep Impact pozorovaly uvolněné kousky vodního ledu a prachu, odnášené od jádra tryskajícím kysličníkem uhličitým. Tyto částice posléze tvoří podstatnou část atmosféry komety neboli komy. Nejnovější výsledky přinesly lepší porozumění jádru komety a tomu, jak se zrnka prachu o rozměrech mikrometrů a ledu o rozměrech centimetrů uvolňují. Navzdory hyperaktivitě komety se materiál a těkavé složky uvolňují velmi pomalu.

Tým našel rozsáhlé oblasti jasného drsného povrchu pokrytého částečkami ledu o rozměrech setin milimetru. Kombinací teplotní analýzy povrchu a skutečnosti, že led existuje na Sluncem osvětlené části jádra, tým usoudil, že částečky ledu jsou fyzikálně odděleny od horkého tmavého prachu a nejsou s nimi smíchány.

Také bylo zjištěno, že z větší části jádra komety Hartley 2 uniká méně kysličníku uhličitého než z menší části jádra. To znamená, že větší část jádra byla při formování jádra patrně ochuzena o těkavé složky.

Rozdílnost materiálu jednotlivých částí jádra komety může znamenat, že tyto části byly původně samostatnými tělesy se samostatnými dráhami, která splynula dohromady kolizí při malé rychlosti.

Nastane-li srážka dvou těles při velké rychlosti, má destruktivní následky. Výsledkem srážky je zpravidla ještě větší počet těles. Při malé rychlosti však materiál část kinetické energie absorbuje a může vzniknout jediné těleso. K podobnému typu kolize mohlo dojít v dávné minulosti našeho Měsíce.