Obloha v červenci 2012

Červenec patří mezi letní měsíce. Protože 21. června nastal letní slunovrat, jsou dny v červenci velmi dlouhé. 1. července vychází Slunce ve 4 h 55 min LSEČ a zapadá ve 21 h 12 min. Den trvá 16 h 17 min. Na konci měsíce, 31. července Slunce vychází v 5 h 28 min a zapadá ve 20 h 44 min. Den trvá 15 h 16 min. V červenci nastane významný heliocentrický úkaz: 5. července 2011 v 6 h SELČ je Země v apheliu (152,1 miliónu km).

Souhvězdí

V červenci uvidíme na obloze převážně letní souhvězdí. Červencové noci jsou krátké, hvězdy začínají být vidět až kolem 22 h, koncem července 21 h letního středoevropského času. Za večerního soumraku svítí nad západem Arkturus, nejjasnější hvězda souhvězdí Pastýře. Nad severozápadem se rozkládá Velký vůz, který postupně klesá k severnímu obzoru. Vysoko kolem zenitu se objeví hvězdy Letního trojúhelníku: Vega ze souhvězdí Lyry, severněji slabší Deneb ze souhvězdí Labutě a o něco dál směrem k jihu Altair ze souhvězdí Orla. Nízko nad jižním obzorem je vidět Štír s jasnou hvězdou Antares. Tento stav se do půlnoci příliš nezmění. Letní trojúhelník svítí stále vysoko v nadhlavníku. Vrcholí také cirkumpolární souhvězdí Cepheus. Po půlnoci zapadá Štír a nad jižním obzorem vrcholí Střelec. Ve druhé polovině noci postupně klesá k obzoru Arkturus. Na východní polovině oblohy postupně stoupá nad obzor Pegas a Andromeda, severně od Andromedy potom Cassiopeia. Nízko na jihovýchodě můžeme spatřit souhvězdí Kozoroha tvořené slabšími hvězdami a o něco východněji od něj Vodnáře. Pokud bude jasno až k obzoru, můžeme vidět i vycházející hvězdu Fomalhaut ze souhvězdí Jižní ryby. Kolem 4. hodiny ranní, kdy se začíná rozednívat, se nad východním obzorem objeví vycházející podzimní a některá zimní souhvězdí.

 

Měsíc

Na začátku července Měsíc dorůstá a je viditelný na večerní obloze. 1. července ve 20 h se nachází v perigeu, nejbližším bodě své dráhy k Zemi (362 382 km). Pro jeho pozorovatelnost mají ale mnohem větší význam jiné okolnosti. 3. července ve 21 h je Měsíc v úplňku a je pozorovatelný celou noc. V následujících dnech se jeho viditelnost přesouvá do ranních hodin. Současně se prodlužuje jeho denní dráha, protože ekliptika svírá ráno velký úhel s obzorem a deklinace Měsíce roste. 11. července ve 3 h 37 min je Měsíc v poslední čtvrti. 19. července v 6 h 24 min je Měsíc v novu. Po novu se Měsíc objeví na večerní obloze, ale protože ekliptika svírá večer malý úhel s obzorem a Měsíc má nižší deklinaci, budou podmínky jeho viditelnosti spíše špatné. 26. července v 10 h 56 min je Měsíc v první čtvrti.

 

Planety

Merkur bude na začátku července viditelný večer nízko nad západním až severozápadním obzorem. Planeta Venuše je pozorovatelná ráno před východem Slunce jako Jitřenka. 12. července dosahuje nejvyšší jasnosti (−4,5 mag). Mars je pozorovatelný v první polovině noci v souhvězdí Panny. Jupiter je pozorovatelný ráno před východem Slunce v souhvězdí Býka. Saturn je viditelný většinu noci kromě jitra v souhvězdí Panny. Zbývající dvě planety – Uran a Neptun – jsou špatně pozorovatelné jednak díky nižší jasnosti, ale hlavně následkem nepříznivých geometrických podmínek. Uran lze v červenci spatřit ve druhé polovině noci v souhvězdí Ryb. Neptun je pozorovatelný ve druhé polovině noci v souhvězdí Vodnáře.

 

Konjunkce planet, hvězd a Měsíce

15. července ve 4 h SELČ nastane konjunkce Měsíce s Jupiterem. Při této konjunkci nastane zákrytu Jupiteru, pozorovatelný v poslední části z našeho území. Úkaz proběhne nízko nad východním obzorem.

Další konjunkce nastanou buď ve dne nad obzorem nebo v noci pod obzorem. Ve dne nad obzorem nastane konjunkce Venuše s Aldebaranem 9. července ve 12 h (Venuše 0,9° severně). 25. července v 16 h je Měsíc v konjunkci se Saturnem (Saturn 6,4° severně). 30. července v 6 h je Jupiter v konjunkci s Aldebaranem (Jupiter 4,7° severně).

 

Blízkozemní planetky

23. července ve 2 h prolétá kolem Země planetka číslo 153 958 ve vzdálenosti 0,035 AU od Země (13,7násobek vzdálenosti Země-Měsíc).

 

Komety

Na začátku měsíce června bude na večerní obloze viditelná kometa C/2011 F1 (LINEAR) v souhvězdí Honicích psů. Její očekávaná jasnost se pohybuje kolem 11,7 mag a úhlový průměr komy kolem 1,5′. K jejímu spatření je zapotřebí dalekohled o průměru 15 cm nebo větší. O něco slabší bude kometa C/2006 S3 (LONEOS) viditelná v souhvězdí Štíra rovněž na večerní obloze. Úhlový průměr komy této komety se odhaduje na 1′ a jasnost na 12 mag. Vzhledem k malé výšce nad obzorem bude tato kometa pozorovatelná jen za vynikajících pozorovacích podmínek.

Další komety jsou již podstatně slabší.

Hledací mapky všech těchto komet najdete na http://cometchasing.skyhound.com.

 

Meteorické roje

28. července nastává maximum meteorického roje Jižní delta Akvaridy. V roce 2012 se očekává frekvence 25 meteorů za hodinu.