|
|||||
|
Mars. Zdroj: NASA. Objev minerálu jarositu v horninách na povrchu Marsu analyzovaných povrchovou pojízdnou sondou Opportunity měl zvláštní význam pro tým vědců Syrakuské university, kteří studují minerály na Zemi. Jarosit se může vytvořit jen za přítomnosti vody. Jeho výskyt na Marsu znamená, že tam někdy v minulosti existovala voda. Důležité je zjistit, zda se . . . → Read More: Nová metoda stanovení přítomnosti vody na Marsu Meteorit ALH 84001. Zdroj: NASA. Vědci z California Institute of Technology (Caltech) poprvé přímo určili povrchovou teplotu Marsu v dávných dobách. Dokázali tak, že Mars byl v minulosti teplejší a vlhčí. Analýzou uhličitanových minerálů ve 4 miliadry let starém meteoritu pocházejícím z povrchu Marsu zjistili, že teplota v době, ve které se tyto minerály . . . → Read More: Teplota Marsu v minulosti Uran v blízké infračervené oblasti spektra. Zdroj: Lawrence Sromovsky, (Univ. Wisconsin-Madison), Keck Observatory. Uran, první velká planeta sluneční soustavy objevená dalekohledem, se postupně ukázala být velmi zvláštním tělesem. Snad nejznámější specialitou Uranu je velký skon jeho osy rotace vůči kolmici k rovině oběhu kolem Slunce. Přirozené je, aby osa rotace planety byla k rovině . . . → Read More: Původ skloněné rotační osy Uranu Sluneční záření rozkládá kysličník uhličitý v atmosféře Venuše, čímž vznikají atomy kyslíku. Ty vytvářejí jak dvouatomové, tak i tříatomové molekuly. Zdroj: ESA/AOES Medialab. Sonda Venus Express objevila ozónovou vrstvu v atmosféře Venuše. Porovnání vlastností Venušiny ozónové vrstvy s vlastnostmi ozónových vrstev Země a Marsu pomohou astronomům zpřesnit zkvalitnit hledání života na planetách případně exoplanetách. . . . → Read More: Venuše má také ozónovou vrstvu. Dokazuje to dávný život? Povrch měsíce Enceladus pokrytý vrstvou sněhu. Zdroj: NASA. Saturnův měsíc Enceladus nepřestává udivovat a často také mást zvědavé vědce. Když si již téměř myslíme, že mu v některém ohledu rozumíme, všechno se obrací vzhůru nohama. Nikoho dnes už nepřekvapí, že na jižním pólu tohoto měsíce se nacházejí gejzíry chrlící jako jakási „sněžná děla“ jemné . . . → Read More: Sněhové zpravodajství: Enceladus hlásí 100 m čerstvého prašanu Dione, polokoule trvale orientovaná proti směru oběhu kolem Saturnu. Na povrchu jsou zřetelné stopy geologické aktivity. Fotografie ze sondy Cassini. Zdroj: NASA. Tento článek o dvou satelitech Saturnu je poněkud netradiční v tom, že se nevěnuje žádnému novému a fantastickému objevu, ale naopak něčemu, co objeveno nebylo. Když něco hledáme a nenalezneme, je to . . . → Read More: Zklamání nad Tethys a Dione Enceladus 13. 9. 2011. Zdroj: NASA. Sonda Cassini pořídila 13. září podrobný snímek Saturnova měsíce Enceladus ze vzdálenosti 49 788 km. Snímek byl pořízen přes filtry CL1 a CL2. Na povrchu Enceladu jsou vidět brázdy způsobené praskáním a pohyby ledové kůry. Enceladus se podobá Jupiterovu měsíci Io tím, že gravitační působení vzdálenějších a větších . . . → Read More: Enceladus zblízka Jupiter 18. 9. 2011, 3:00-3:15 UT, Newton 130/650 (mm), zv. 118x, okulár Nagler 5,5 mm (ATC Přerov). Seeing 5/10. Největší planeta sluneční soustavy, častý cíl velkých pozemských dalekohledů a kosmických sond, je vděčným objektem i pro amatérské pozorovatele – majitele menších dalekohledů. Už dalekohledem o průměru objektivu 8 cm a větším lze při velkém . . . → Read More: Jupiter na podzim 2011 z pohledu amatérského pozorovatele Pětice Saturnových měsíců vyfotografovaná sondou Cassini. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute. Na tomto snímku z 29. července 2011 se podařilo sondě Cassini zachytit pět měsíců Saturnu (zleva): Janus, Pandora, Enceladus, Mimas a Rhea (na pravém okraji obrázku, překrývající Saturn). Snímek byl pořízen ze vzdálenosti 1,1 miliónu kilometrů od nejbližšího měsíce Rhea. Nejvzdálenější Enceladus byl v okamžiku . . . → Read More: Unikátní snímek pětice Saturnových měsíců Jupiterův měsíc Io s detaily činných sopek podle snímků ze sondy Galileo. Zdroj: NASA. Io, nejbližší a vulkanicky nejaktivnější z velkých Jupiterových měsíců, je považován za kandidáta na na těleso obývané extrémními formami mimozemského života. Na obrázku vidíme dvě sirné erupce vyfotografované sondou Galileo, která zkoumala Jupiter a jeho měsíce v letech 1995 až 2003. . . . → Read More: Může Jupiterův měsíc Io hostit extrémní formy života? |
|
 |
|||
|
Copyright © 2025 Vladimír Kocour - All Rights Reserved Powered by WordPress & Atahualpa |
|||||
Comments are closed 
