Vliv počasí na astronomická pozorování

Má-li se postavit profesionální hvězdárna, musí se předem provést na tom místě dlouhá řada meteorologických pozorování, aby se vědělo, jaké podmínky tam skutečně jsou.
Ovšem počasí se v déledobém měřítku periodicky mění, takže ani toto není representativní. Tak to dopadlo třeba na Skalnatém Plese: v době, kdy se tam prováděla pozorování (ve 30. letech), byly tam panovaly příhodnější podmínky v rámci delšího cyklu. Dnes se tam vyskytují spádové větry z Lomnického štítu a neklid ovzduší je tam přímo strašlivý. Bez ohledu na klimatické poměry se rozhodovalo také v případě observatoře v Ondřejově, kde šlo o politické rozhodnutí neodborníků.

Tím se amatéři astronomové neřídí nebo nemusejí řídit. Astronomie je jejich láskou a k pozorováním je nutí jejich zájem případně svědomitost. Stanoviště HPHK (Hvězdárna a planetárium Hradec Králové) není příliš výhodné, neboť se stále rozrůstá město. Kromě toho je HPHK v nížině, navíc vystavena severním větrům, které v otevřené krajině nemá co zadržovat (vlastnost typická pro celé Polabí).

Sestavil jsem přehled nocí za posledních 5 roků, což je nedostatečné. Za klimatologicky representativní se považuje nejméně 30 let.

Rozhodnout, jak posuzovat pozorovací podmínky není jednoznačné a jednoduché, protože podmínky se mění i během 1 noci.

Oblačnost se posuzuje rozdělením na desetiny: 10/10 je zataženo, 0 je jasno.

Vycházel jsem z toho, že dalekohled je na otevřeném prostranství. Na terase HPHK je nejhorším faktorem vítr. Dalším činitelem je Měsíc. V zimě za příznivého počasí vadí nízká teplota, v letním období neexistence astronomické noci. Úplně největším nepřítelem je atmosférický neklid. Toho se těžko zbavíme. Profesionální hvězdárny jsou stavěny zejména tam, kde je klidný vzduch.

Podmínek pro pozorování je tedy příznivých velice málo, ale my, protože máme zájem o astronomii, využijeme každé příležitosti.

Budeme-li dlouhodobě hodnotit počet pozorování i pozorovací podmínky a neklid ovzduší, dojde každý zhruba ke stejnému výsledku.

Přehled nocí podle podmínek je uveden v tabulce.

Z hlediska průzračnosti je nejlepší jaro. Dochází ke vpádům studeného, suchého vzduchu. Vzduch je ovšem neklidný (neklid je tím větší, čím nižší je teplota). V létě dlouho do noci (až téměř do východu Slunce) se udržuje rozpálenost země i vzduchu. Ke konci noci, po tepelném vyrovnání může dojít ke vzniku oparu, který je důkazem klidu ovzduší (není vertikální proudění). Zejména na podzim je velká pravděpodobnost uklidnění.

pozn.: v mé tabulce, když je večer polojasno, a pak se vyjasní, je to chápáno jako polojasno. Velmi dobré noci byly posuzovány podle hvězdy 12. velikosti v blízkosti M 57, v zimním období podle hvězd v Trapezu v Orionu (hvězda e má 12 mag, f má 13 mag). Špičkové noci (průzračnost až k obzoru) a mimořádné jsou navíc s malým neklidem vzduchu.

Průměrné počty nocí v jednotlivých kalendářních měsících za roky 1993 – 1997.

Poznámka: Z = zataženo, O = oblačno, P = polojasno, J = jasno. I. – XII. = kalendářní měsíce.

Mimořádné, špičkové a nadprůměrné noci celkem v letech 1993 – 1997.

Přehled zatažených, oblačných, polojasných a jasných nocí za roky 1993 – 1997.

zataženo + oblačno 64,7%
polojasno + jasno 35,3%

průměrně 44,4%
za rok 12,2%