Logo ČSPP schválené na podzim 2010, které navrhl Mikuláš Pätoprstý.
Také mě, když jsem v roce 1990 začal s pozorovací amatérskou astronomií, zaujaly Měsíc a planety. Už proto, že jsem bydlel ve městě a přístup k tmavé obloze jsem dlouho neměl. Začal jsem se věnovat pozorování Jupiteru. A brzy se ukázalo, že mnoho takových astronomů-amatérů není.
V únoru 2001 se v Hradci Králové dala dohromady skupina čtyř pozorovatelů Jupiteru (včetně mě samotného). Členové skupiny byli: Kamil Fryš, Vladimír Kocour, Tomáš Kubec a Jan Skalický. Všichni jsme tehdy byli členy Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK). Programem nové skupiny bylo pozorování těch planet, které má smysl amatérsky pozorovat, a vytvořit z nich dlouhou a stabilní řadu pozorování (zezačátku kreseb). Ze všech 9 planet se tak v pozorovacím programu ocitly pouhé dvě: Mars a Jupiter. Pozorování členů skupiny jsem začal shromažďovat a umisťovat na internet do jednotné databáze, což v té době v České republice nikdo nedělal. Internetová stránka byla dvojjazyčná (česky a anglicky) a začala fungovat 7. února 2001.
Pozorovací domeček HPHK s odsuvnou střechou pronajatý ASHK. 3. 11. 1999, foto Miroslav Brož.
Pozorovali jsme i nadále vizuálně, protože jsme neměli jiné prostředky.
Logo Astronomického klubu Pardubice. Autor loga: Bohumil Ruprecht. Elektronická verze: Ladislav Brožek.
Skupina však i nadále zůstávala mimo zájem oficiálních astronomických institucí, bez podpory kterékoli z lidových hvězdáren a nezískala ani astronomy-amatéry, kteří v té době již disponovali moderní technikou. Takovým amatérem byl zejména pan Libor Šmíd z Plzně, autor obsáhlé stránky Využití videokamery v astronomii, který dělal velmi ostré snímky už v roce 2001. V roce 2006 jsem uskutečnil první pokus o vytvoření nějaké zastřešující organizace všech planetárních astronomů v České republice, něco jako byla bývalá Planetární sekce České astronomické společnosti (ČAS). Setkal jsem se však s naprostým nezájmem všech oslovených – a to z nejrůznějších důvodů. Ing. Pavel Příhoda a doc. Zdeněk Pokorný, autoři proslulé publikace Pozorujeme planety (1988) byli již oba ve vysokém věku a nechtěli se angažovat. Podařilo se pouze za pomoci tajemníka ČAS Pavla Suchana dojednat svolení autorů s umístěním knížky Pozorujeme planety na internet. Zajímavě se tenkrát vyjádřil již zmíněný pan Libor Šmíd, který se přímo odmítl zabývat otázkou obnovení Planetární sekce ČAS: odůvodnil to tím, že je astronom-amatér. Snad měl s ČAS nějakou dřívější špatnou zkušenost … V roce 2007 zemřel doc. Zdeněk Pokorný. Po dosti nepřesvědčivém výsledku jednání s českými astronomy-amatéry a organizacemi se také u mě dostavila určitá únava. Začal jsem za sebe hledat vhodného nástupce. Po určitých peripetiích se člen AKP-VSPP Michal Hvězda nabídl, že povede internetové stránky AKP-VSPP a Tomáš Havlík, že povede část stránek AKP-VSPP věnovanou pozorováním Marsu a Jupiteru.
Tomáš Havlík (20. 9. 1987 - 14. 2. 2007).
Zdroj: http://astrodenik.wz.cz.
Během apheliových oposic Marsu v letech 2005 a 2007 jsme pořídili jen málo kreseb, ostatně kotouček planety byl žalostně malý. V nastalé situaci „táhl“ databázi pozorování planet už jen Petr Sklář svým vytrvalým kreslením planet 10-cm refraktorem, což dokázal s obdivuhodnou vytrvalostí i přes velmi malou výšku Jupiteru nad obzorem (asi 17°).
Mělo však být ještě hůř. Na přelomu let 2007-2008 nastala v AKP-VSPP hluboká vnitřní krize vyvolaná odchodem pana Václava Knolla z funkce vedoucího pardubické Hvězdárny barona Arthura Krause. Hvězdárnu už nevedl člověk, který vyhnal AKP a nové vedení se velmi opatrně pokusilo o opětné sblížení. To vyvolalo v části členů AKP téměř hysterickou reakci. Vidina opětného scházení se na hvězdárně se takřka z minuty na minutu stala jejich politickým programem, jehož naplnění byli ochotni obětovat vše. Z pozorovatelů planet bydlících mimo Pardubice se stal nežádoucí element – a to včetně mě samotného. Vždy jsem se totiž zasazoval o astronomii samotnou, ve které má být hvězdárna pouze prostředkem a pomocníkem; hvězdárna, jejíž vedení nás vyhání, je ovšem nepotřebná. Požadoval jsem také, aby AKP-VSPP chtěl od hvězdárny nejprve přesvědčivý důkaz, že její náhlý vlídnější postoj není jen přetvářka, a že hvězdárna myslí zlepšení vztahů opravdu vážně. Po vulgárních urážkách od člena AKP Jana Mocka a okázalém mlčení všech ostatních pardubických členů AKP-VSPP jsem se rozhodl k ráznému činu. Znovu jsem oddělil VSPP od AKP. Zároveň jsem VSPP přejmenoval na ČSPP – Českou skupinu pozorovatelů planet; tak jako tak už dávno nebyla jen východočeská.
