Vykoupení Sněhurky (1)

Autor: Prof. Michael E. Brown
Překlad: Vladimír Kocour

Článek volně navazuje na třídílný článek Trpasličí planeta Sedna – Prototyp těles Kuiperova pásu, uveřejněný v dubnu 2011.

Téměř před 4 lety, během výzkumu souvisejícím s disertační prací mého bývalého magisterského studenta Mega Schwamba, jsme objevili vzdálený jasný objekt v Kuiperově pásu. Doufali jsme, že něco tak vzdáleného se bude podobat Sedně, tj. bude to velmi vzdálený objekt, avšak součást nějaké ještě vzdálenější populace. Ale nebylo. Objekt se víc podobal planetce Eris – vzdálený, ale na své dráze momentálně blízko Slunce, resp. vnitřní části sluneční soustavy. Objekt dostal oficiální objevové označení 2007 OR10. Byl jsem překvapený, že se nám podařilo objevit něco tak vzdáleného. Je pravda, že Eris je ještě jasnější, ale to je částečně proto, že je pokrytý ledem, který odráží téměř všechno sluneční světlo. Nezdá se, že 2007 OR10 je dost velký na to, aby jeho gravitace stačila udržet dost plynů k tomu, aby měl zmrzlý povrch. Proč by tedy měl být tak jasný? Měl jsem pro to možné vysvětlení.

Víme, že ledové vnější části trpasličí planety Haumea byly před 4 miliardami let odhozeny do kosmického prostoru, a my jsme našli něco z těchto zbytků. Když jsme je našli, byly neuvěřitelně světlé, ne proto, že by vznikly zmrznutím plynů na povrchu v důsledku gravitace, ale protože to byly kusy mimořádně čistého vodního ledu bez kontaminace zvnějšku. Co když 2007 OR10 byl jeden z těchto kusů? Představa, že 2007 OR10 je jeden z kusů ledu pocházejících z Haumey, byla trochu bláznivá. Koneckonců 2007 OR10 a Haumea se k sobě na svých drahách ani trochu nepřibližují, zatímco parametry drah všech ostatních kusů, které jsme našli, jsou soustředěny do úzkých intervalů hodnot – jsou si zkrátka podobné. Ale věděl jse, že některé dráhy blízké drahám kousků z Haumey jsou nestabilní. Jestliže se 2007 OR10 dostal na některou z těchto nestabilních drah krátce po kolizní události, mohlo získat dnešní vzdálenou dráhu. Občas nemáte dost důkazů k podepření své hypotézy a už v ní ztrácíte víru. Moje domněnka ale dávala smysl mnoha rozličným pozorováním. Měl jsem pocit, že je správná. Zalíbila se mi dokonce natolik, že jsme 2007 OR10 dali přezdívku „Sněhurka“, s předpokladem, že se opravdu ukáže být dalším úlomkem z Haumey.

Tento předpoklad byl výraznou změnou v našem postoji, ale byl přinejmenším jediný, který jsme uměli ověřit, zda je skutečně správný. Všechno, co jsme potřebovali, bylo určit složení povrchu Sněhurky. V případě, že by to opravdu byl čistý led, mohli jsme oznámit úspěch. A prvním jednoduchým krokem bylo dokonce jen změřit barvu Sněhurky. Všechny kusy z Haumey jsou opravdu bílé, zatímco ostatní tělesa Kuiperova pásu jsou načervenalá.

Ale když jsme přišli k dalekohledu a změřili barvu Sněhurky, zjistili jsme, že není bílá. Ba dokonce, že je to jeden z nejčervenějších objektů, který kdy byly nalezely v Kuiperově pásu.

– Pokračování příště –