Sonda Fobos-Grunt, která odstartovala 8. listopadu 2011, ale nenasměrovala se k Marsu, stále obíhá kolem Země. Řídicí střediska v Rusku, Austrálii a na Kanárských ostrovech se pokoušejí o rádiové spojení s ní. 23. listopadu se ESA podařilo spojit se sondou. Experti se pokoušejí přimět sondu k zapnutí tryskových motorů, aby se dostala na vyšší oběžnou dráhu. Perigeum dráhy, které je ve výšce pouze 190 km, je příliš nízké. Sonda je částečně bržděna zbytky zemské atmosféry. Její dráha klesá rychlostí 2 km za den. Odhady, kdy sonda spadne na zemský povrch, se různí. Zpočátku se očekávalo, že sonda se na dráze udrží 10 dní. Dnešní odhady jsou mnohem optimističtější: sonda možná vydrží až do února 2012. Neurčitost v odhadu, jak dloho se sonda na oběžné dráze udrží, způsobuje vliv sluneční činnosti na horní vrstvy atmosféry. Závadu na sondě způsobila chyba v programu.

Na povel vyslaný ze stanice ESA na Kanárských ostrovech 29. listopadu Fobos-Grunt nereagoval. 1. prosince mají být vyslány další povely tentokrát z australského Perthu. Dosud se podařilo jen oživit rádiový vysílač Fobosu-Gruntu.

30. listopadu se uzavřelo letové okno k Marsu. Sonda by tak podle dosavadního projektu Marsu nedosáhla. Ačkoli naděje na záchranu sondy je velmi malá, objevily se návrhy použít sondu k jiným účelům, například k letu ke vhodné blízkozemní planetce. Blízkozemní planetky jsou podobné Marsovým měsícům Phobos a Deimos, jen mají obvykle řádově 100× menší průměr. Hlavní výhodou blízkozemních planetek je to, že se přibližují k Zemi na malou vzdálenost. Vzdálenost je v kosmonautice jedno z hlavních hledisek rozhodujících o nákladnosti, tedy i proveditelnosti kosmické mise.