Pravděpodobný impakt na Jupiter 10. září 2012

Včera, 10. září 2012 v 11:25:30 UT (13:25:30 SELČ) pravděpodobně dopadlo do atmosféry Jupiteru malé těleso – planetka nebo jádro komety. Událost doprovázenou zábleskem zaznamenal na video pan George Hall z Dallasu ve státě Texas a nezávisle pozoroval pan Dan Peterson z Racine ve Wisconsinu v USA. George Hall natočil záblesk webkamerou připojenou ke 30cm dalekohledu (video je dostupné na Flickr.com). Peterson pozoroval 30cm dalekohledem při zvětšení 400×. V Evropě bylo téměř poledne, a tak tento mimořádný kosmický úkaz mohli vidět pozorovatelé v Americe, kteří si přivstali – ve střední části USA měli 6 h 25 min CDT (Central Daylight Time).

Jupiter je od včerejšího dne centrem pozornosti amatérských pozorovatelů planet. Neznámé malé těleso sluneční soustavy, které včera zaniklo v atmosféře Jupiteru, by mohlo zanechat na viditelném povrchu planety skvrnu viditelnou i ze Země. Místo dopadu má jovigrafickou délku 219° (systém II. – střední šířky) a nachází se v Severním rovníkovém pásu (NEB) poblíž jeho jižního okraje.

Místo dopadu bude přecházet přes střed kotoučku Jupiteru v těchto dnech a časech (předpovězeno programem Winjupos):

11. 9. 2012, časy: 09:05 (219°), 19:00 (219°)
12. 9. 2012, časy: 04:56 (219°), 14:52 (219°)
13. 9. 2012, časy: 00:47 (219°), 10:43 (219°), 20:39 (219°)
14. 9. 2012, časy: 06:34 (219°), 16:30 (219°)
15. 9. 2012, časy: 02:26 (219°), 12:21 (219°), 22:17 (219°)

V roce 2012, těsně před konjunkcí Jupiteru před Sluncem, 19. dubna, vyfotografoval astronom-amatér Manos Kardasis z Řecka neznámý nový útvar v atmosféře Jupiteru. Protože však 13. května 2012 nastala konjunkce Jupiteru se Sluncem a nepodařilo se udělat žádné další pozorování, mohl by mít úkaz i jinou příčinu. Na rozdíl od případu z 10. září také nikdo nenatočil video, na kterém by byl vidět přímo záblesk doprovázející zánik tělesa v atmosféře.

Podobné dopady byly pozorovány astronomy-amatéry již 6. června 2010 a 19. července 2009. Po impaktu z roku 2009 se v atmosféře Jupiteru vytvořila černá skvrna viditelná asi jeden měsíc, která se posléze rozplynula. Impakt z roku 2010 žádnou skvrnu nevyvolal, znamenal však velký přelom v historii pozorování Jupiteru, protože tehdy poprvé se dvěma astronomům-amatérům (A. Wesley v Austrálii a Ch. Go na Filipínách) podařilo současně a přitom nezávisle na sobě natočit videozáznam záblesku doprovázejícího zánik tělesa v atmosféře planety.

Ze všech „impaktových událostí“ pozorovaných astronomy byl nejvýznamnější pád komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiter v červenci 1994.

V roce 1994 dopadlo na Jupiter 22 úlomků jádra komety Shoemaker-Levy 9, která byla 2 roky před tím zachycena gravitací Jupiteru a stala se jeho dočasným satelitem na nestabilní dráze. Jádro se po těsném průletu kolem Jupiteru rozpadlo v důsledku slapových sil. Úlomků bylo původně 17, krátce před dopadem se některé dál rozpadly, takže jich nakonec bylo 22. Dopad na Jupiter byl na rozdíl od ostatních případů přesně předpovězen. Úlomky dopadly do atmosféry Jupiteru 16. až 22. července 1994. Místo dopadu do atmosféry planety se nacházelo na jižní polokouli na straně odvrácené od Země. Kromě toho bylo pozorování tohoto úkazu komplikováno i tím, že Jupiter se blížil do konjunkce se Sluncem a na pozemské obloze zapadal sotva 3 hodiny po Slunci. Impakty však částečně pozorovala meziplanetární sonda Galileo, která byla na cestě k Jupiteru (k Jupiteru doletěla v roce 1995) a pozorovala Jupiter z jiného směru než pozemští pozorovatelé. K pozorování impaktu byl nasazen také – tehdy relativně nový – Hubblův teleskop.

Nejstarší pozorování skvrny v důsledku impaktu planetky nebo kometárního jádra pochází z roku 1917.