Obloha v lednu 2012

Celý měsíc leden se Slunce nachází blízko jižního slunovratného bodu ekliptiky. Má nízkou deklinaci, a proto pozdě vychází, brzo zapadá a vystupuje jen nízko nad obzor. Den je krátký: 1. ledna trvá 8 h 23 min, 31. ledna trvá 9 h 23 min. V průběhu ledna se tak prodlouží o jednu hodinu. V lednu dojde k význačnému úkazu souvisejícímu se Sluncem: 5. ledna v 1 h projde Země periheliem (přísluním) své dráhy. Bude vzdálena od Slunce 147,1 miliónu kilometrů.

Souhvězdí

Ačkoli je leden zimní měsíc, uvidíme kromě zimních souhvězdí také mnohá jiná, protože noc je stále velmi dlouhá.

Večer asi 30° nad západním obzorem uvidíme ještě zbytky letních souhvězdí, zejména Labuť s jasnou hvězdou Deneb a Lyru s jasnou hvězdou Vegou, případně velmi nízko také Orla s jasnou hvězdou Altair – celý letní trojúhelník. Nízko nad jihozápadním obzorem uvidíme Vodnáře. Tato souhvězdí však brzy zapadnou. Na západní polovině oblohy se bude nacházet také výrazný čtvrec hvězd se souhvězdí Pegasa a Antromedy. Vlevo od Pegasa a pod Andromedou uvidíme další podzimní souhvězdí: Ryby, Berana, Trojúhelník a pod nimi souhvězdí Velryby se známou dlouhoperiodickou hvězdou Mira.

Vysoko kolem nadhlavníku uvidíme jasnější hvězdy uspořádané do písmene W – souhvězdí Cassiopeia. Vlevo od Cassiopei Perseus a dále Vozka. Pod Perseem a Vozkou se nechází Býk s jasnou hvězdou Aldebaran a otevřenou hvězdokupou Plejády. Před půlnocí vrcholí výrazný Orion se známou a jasnou mlhovinou M 42. Vlevo od Oriona jihovýchodně je jasná hvězda Sirius v souhvězdí Velkého Psa. Nad ním se náchází Malý Pes s hvězdou Prokyon a ještě výše dvojice jasných hvězd Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců. Blíženci vrcholí vysoko nad obzorem kolem půlnoci. Vlevo od Blíženců se nechází slabší souhvězdí Raka.

Dál na východ uvidíme jarní souhvězdí, která se postupně ve druhé polovině noci budou dostávat nejvýše nad obzor. Jarní souhvězdí jsou méně výrazná a na silně přesvětlené městské obloze mnnohá zanikají, proto je i jen k jejich spatření někdy nutné cestovat mimo město pod tmavší oblohu. I ve městě však uvidíme dvě nejvýraznější: vysoko nad obzorem Velký vůz, případně i Malý vůz, a o něco níž souhvězdí Lva z jasnou hvězdou Regulus.

Na ranní obloze – a lépe na tmavší obloze mimo město – můžeme vlevo od Lva spatřit shluk většího počtu slabších hvězd – souhvězdí Vlasy Bereniky. Pod nimi se nachází Panna s jasnou hvězdou Spikou. Ještě dále na východě bude postupně stoupat Pastýř s jasnou hvězdou Arkturus a vlevo od něj Severní koruna. Za svítání můžeme nad východem a severovýchodem vidět ještě souhvězdí Herkula a opět souhvězdí Lyry, které jsme mohli vidět i brzy večer. Za dobrých pozorovacích podmínek se může stát, že ráno nízko nad jihovýchodním obzorem brzy před východem Slunce uvidíme také Antares v souhvězdí Štíra, ale to jen v případě, že bude obloha průzračná až k obzoru.

Měsíc

Hned první den nového roku, 1. ledna 2012 v 7 h 15 min je Měsíc v první čtvrti. Je vidět na večerní obloze, vychází už ve dne a jeho viditelnost se stále prodlužuje do pozdějších hodin. 9. ledna v 8 h 30 min je Měsíc v úplňku a nad obzorem setrvá celou noc. Poté se jeho viditelnost zkracuje a přesouvá do ranních hodin. Zároveň klesá jeho deklinace. 16. ledna v 10 h 08 min je Měsíc v poslední čtvrti. Na ranní obloze je v tomto období Měsíc špatně pozorovatelný, protože ekliptika svírá ráno malý úhel s obzorem. 23. ledna v 8 h 39 min je Měsíc v novu. Brzy poté se objeví na večerní obloze. Ekliptika svírá večer velký úhel s obzorem, proto má Měsíc vyšší deklinaci než Slunce a šance na jeho spatření je při dobrém počasí vysoká hned následující den (teoreticky už tentýž den). 31. ledna v 5 h 10 min se Měsíc dostává opět do první čtvrti.

Planety

Na začátku ledna ráno nízko nad jihovýchodním obzorem lze spatřit Merkur. Větší část ledna je však nepozorovatelný. Pohybuje se souhvězdími Hadonoše, Střelce a Kozoroha. Nejjasnější planetou měsíce ledna bude Venuše, která svítí večer nad jihozápadním obzorem. V průběhu ledna přejde z Kozoroha do Vodnáře. Mars je vidět většinu noci kromě večera. Pohybuje se na rozhraní Lva a Panny. Jupiter je vidět převážně v první polovině noci na hranici mezi souhvězdími Ryb a Berana. Zapadá krátce po půlnoci. Nízko na ranní obloze krátce před východem Slunce vyjde také Saturn v souhvězdí Panny. Planety Uran (v souhvězdí Ryb) a Neptun (v souhvězdí Vodnáře) jsou nízko nad obzorem ve večerních hodinách. K jejich spatření je zapotřebí větší triedr a nebo lépe malý dalekohled. Podmínky k pozorování těchto dvou planet jsou ale obecně nepříznivé.

Konjunkce Měsíce s planetami

V průběhu ledna nastane několik konjunkcí Měsíce s planetami a jasnými hvězdami v noci nad obzorem: 9. ledna ve 20 h je Měsíc v konjunkci s Polluxem (Pollux 10,77° severně), 14. ledna v 0 h je Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 8,9° jižně).

Ve dne nad obzorem nastane konjunkce Měsíce se Saturnem 16. ledna v 16 h (Měsíc 6,8° jižně; Saturn v blízkosti Měsíce pozorovatelný 16. a 17. ledna ráno před východem Slunce). Po novu Měsíce nastanou ve dne dvě konjunkce: s Venuší 26. ledna v 15 h (Venuše 5,6° jižně) a s Jupiterem 30. ledna ve 12 h (Jupiter 3,6° jižně); přiblížení jsou pozorovatelná večer.

Vzájemné konjunkce planet

13. ledna v 16 h bude Venuše v konjunkci s Neptunem (Venuše 1,1° jižně). Přiblížení je možné pozorovat večer po západu Slunce. Neptun bude v blízkosti Venuše pozorovatelný malým dalekohledem. Nízká jasnost Neptunu a malá výška nad obzorem však učiní pozorování této konjunkce velmi obtížným.

Komety

V lednu bude za ranního soumraku kolem 6 h pozorovatelná kometa C/2009 P1 (Garradd) v souhvězdí Herkula. Kometa má jasnost 6 až 7 mag a průměr komy přibližně 5′. K jejímu pozorování je zapotřebí triedr. Na ranní obloze v souhvězdí Havrana lze spatřit kometu 29P/Schwassmann-Wachmann, která má jasnost 10,2 mag. Vzhledem k většímu průměru komy, 7′ je kometa obtížně pozorovatelná a k jejímu spatření je vhodný dalekohled o průměru 30 cm nebo větší.

Na večerní obloze, rovněž 30 cm dalekohledem, je viditelná kometa 78P/Gehrels v souhvězdí Ryb. Dosahuje jasnosti 10,6 mag a průměru komy 4,5′. V souhvězdí Andromedy nad severozápadním obzorem se nachází další slabá kometa, C/2010 S1 (LINEAR) o jasnosti 13,6 mag a průměru komy 30″. Nízko na večerní obloze na rozhraní Velryby a Eridanu lze pozorovat kometu C/2010 G2 (Hill) o jasnosti 10,3 mag s průměrem komy 4,5′.

Soupis všech viditelných komet a jejich hledací mapky lze najít na http://cometchasing.skyhound.com/.

Meteory a meteorické roje

4. ledna má maximum meteorický roj Kvadrantidy (cca 130 meteorů za hodinu), pozorování však ruší dorůstající Měsíc.