Obloha v prosinci 2012

Prosinec patří počasím mezi zimní měsíce, astronomická zima však začíná až v jeho poslední třetině. V letošním roce nastane zimní slunovrat (začátek astronomické zimy) 21. 12. ve 12 h 11 min SEČ. Slunce má na začátku prosince deklinaci –21° 45′, na konci –23° 07′. Den trvá na začátku prosince 8 h 27 min hodin, na konci 8 h 08 min. Nejkratší den je 21. prosince (8 h 04 min).

Všechny časové údaje v tomto článku jsou ve středoevropském čase.

 

Souhvězdí

Zimní noc je dlouhá, a tak během ní vidíme postupně nejen zimní souhvězdí, ale i souhvězdí typická pro jiná roční období. Večer nad západem uvidíme letní souhvězdí: Lyru, Labuť a Orla s nejjasnějšími hvězdami Vegou, Denebem a Altairem (Letní trojúhelník). Tato souhvězdí však budou nízko nad obzorem na západní části oblohy a brzy zapadnou. Vysoko nad hlavou uvidíme podzimní souhvězdí Pegas (nápadný čtverec poměrně jasných hvězd) a Andromeda, severněji, vysoko v nadhlavníku Cassiopeia a Perseus. Jižně od Pegasa můžeme spatřit méně výrazná souhvězdí Ryb a Vodnáře. Na východě budou svítit zimní souhvězdí: Býk s hvězdokupou Plejády (M 45), Blíženci a Rak. Pod Blíženci se rozkládá nápadný obrazec jasných hvězd – souhvězdí Orion. Vlevo od Orionu se bude nacházet Malý pes s jasnou hvězdou Prokyon a nízko nad obzorem také Velký pes s hvězdou Sirius – nejjasnější hvězdou oblohy.

Letní souhvězdí brzo zapadnou, jen ta severněji položená budou vidět nízko nad severozápadem a severem. Také podzimní souhvězdí v průběhu noci zapadnou. Zimní souhvězdí jsou viditelná po celou noc. Později v noci vycházejí některá jarní souhvězdí: především Lev s jasnou hvězdou Regulus. Na severovýchodě stoupá nad obzor Velká medvědice, jejíž součástí je Velký vůz.

Ráno před východem Slunce můžeme nízko nad obzorem spatřit i – opět vycházející letní souhvězdí.

 

Měsíc

Na začátku prosince má Měsíc velkou fázi. Jeho fáze postupně klesá a viditelnost Měsíce se přesouvá do ranních hodin. 6. prosince v 16 h 31 min je Měsíc v poslední čtvrti. Jeho ranní viditelnost se postupně zkracuje a 13. prosince v 10 h je v novu. Poté se začne zvolna objevovat večer nad jihozápadním obzorem jako dorůstající srpek. Jeho večerní viditelnost se prodlužuje. 20. prosince v 6 h 19 min je Měsíc v první čtvrti a 28. prosince v 11 h 21 min je v úplňku a je viditelný celou noc.

 

Planety

Merkur je viditelný v první polovině prosince ráno nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Štíra. 5. 12. v 0 h je Merkur v největší západní elongaci (21° od Slunce). Také Venuši můžeme spatřit ráno nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Štíra, je však mnohem jasnější. Mars se nachází večer nízko nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Střelce. Planeta Jupiter je vidět celou noc v souhvězdí Býka (3. prosince ve 3 h nastane opozice se Sluncem). Saturn je pozorovatelný ráno na jihovýchodě v souhvězdí Panny, odkud přechází do souhvězdí Vah. Uran je pozorovatelný v první polovině noci v souhvězdí Ryb. K jeho pozorování je nutný triedr nebo malý dalekohled. Neptun v souhvězdí Vodnáře se nachází nízko na večerní obloze. Také k jeho spatření je nutný triedr nebo malý dalekohled, jeho nalezení je však znesnadněno menší jasností.

 

Konjunkce Měsíce a planet

V prosinci nastane několik konjunkcí Měsíce s jasnými hvězdami nebo planetami. 10. prosince v 11 h je Měsíc v konjunkci se Saturnem (Saturn 4,9° severně). 11. prosince v 15 h je Venuše v konjunkci s Měsícem (Venuše 2,5° severně; 10.-12. prosince je ráno nad jihovýchodním obzorem pozorovatelné seskupení Měsíce, Merkuru, Venuše, Saturnu a Spiky). 12. prosince v 1 h je Měsíc v konjunkci s Merkurem (Merkur 1,6° severně). 13. prosince ve 2 h je Jupiter v konjunkci s Aldebaranem (Jupiter 4,7° severně). 15. prosince v 8 h je Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 4,6° jižně; Mars je v blízkosti Měsíce viditelný 7. nebo 8. prosince večer nad jihozápadním obzorem). 26. prosince ve 3 h je Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Jupiter 0,9° severně).

 

Planetky

Z jasných planetek jsou po celou noc pozorovatelné: (1) Ceres (opozice se Sluncem 18. prosince), (4) Vesta (opozice se Sluncem 9. prosince).

V prosinci se také k Zemi přiblíží blízkozemní planetky: 11. prosince v 16 h planetka 2009BS5 na vzdálenost 0,022 AU (8,4násobek vzdálenosti Země-Měsíc) a 12. prosince v 8 h planetka (4179) Toutatis na vzdálenost 0,046 AU (18násobek vzdálenosti Země-Měsíc). Planetka Toutatis bude mít jasnost 10,5 mag.

 

Zákryty hvězd planetkami

1. prosince ve 3 h 48 min UT (4 h 48 min SEČ) nastane zákryt hvězdy TYC 0850-00869-1 v souhvězdí Lva planetkou (192) Nausikaa. Podrobnosti k tomuto zákrytu najdete na stránce Hvězdárny v Rokycanech

 

Komety

Na večerní obloze v souhvězdí Honicích psů je viditelná kometa C/2012 K5 (LINEAR), která dosahuje jasnosti kolem 10 mag a průměru komy 7′. Kometa by měla být viditelná malým dalekohledem.

Další kometou viditelnou na večerní obloze je 168P/Hergenrother v souhvězdí Andromedy s jasností 10,7 mag a průměrem komy 2,5′. Kometa by měla být viditelná malým dalekohledem.

V první polovině noci je v souhvězdí Pegasa pozorovatelná slabší kometa C/2012 J1 (Catalina). Tato kometa dosahuje jasnosti 12,8 mag, a průměr její komy dosahuje pouze 50″. K jejímu pozorování je proto zapotřebí větší dalekohled, o průměru raději 25 cm nebo větší.

Hledací mapky pro tyto komety najdete na stránce http://cometchasing.skyhound.com/.

 

Meteorické roje

14. prosince v 1 h nastane maximum meteorického roje Geminid (ZHR 120 meteorů za hodinu). Roj prakticky není rušen Měsícem.

 

Zdroj:

program Stellarium, http://www.stellarium.org
Comet Chasing

 

Související články

Pozapomenutý úkaz – Zimní slunovrat, Planetary.cz, 21. 10. 2010

5 komentářů Obloha v prosinci 2012

  • petr jirsa

    Dobrý den rád bych se zeptal, co to bylo za noční jev na obloze 1.12.2012, byl vydět měsíc a před měsícem byla obří záře, mnoho věcí které jsem se snažil na různích stránkách najít mě potvrdilo ,že jde o seskupení planet a to co jsem vyděl byl odraz planety na které zrovna svítilo slunce je to opravdu možné.Podle posledních snímků z NASA a podle toho co jsem různě vyčetl by to mohl býti Jupiter ale nevím proto se obracím na vás zatím děkuji petr.

  • Tak na tuto otázku Vám bohužel neumím odpovědět. Já sám jsem nikdy za více než 20 let pozorování noční oblohy žádnou „obří záři“ neviděl.

    Planety skutečně svítí slunečním světlem odraženým od jejich povrchu. Jupiter také. Planety ale nevypadají jako „obří záře“. Nejsou jasnější než Měsíc.

  • petr jirsa

    To co vypadalo jako obří záře byl ve skutečnosti velký světelný kruh který imponoval svým rozměrem nekolikanásobně přes skutečnou velikost měsíce takže si myslím že ho měsíc zastínoval takže to planeta musela byti tento jev jsem vyděl už několikrát a zatím vždy v zimním období .

  • V tom případě se jednalo o takzvané velké (případně malé) halové kolo. Halové jevy vznikají až v zemské atmosféře. O halových jevech se lze dočíst například na této stránce: http://ukazy.astro.cz/halo.php .

  • petr jirsa

    měl jste pravdu a já se mílil ,naivně jsem si myslel že jde o planetu v zákrytu měsíce ale ve skutečnosti šlo o velký halový jev, tedy z mého pozorovacího místa byl obří a krásně vyditelný ,zatím pěkně děkuji petr.