Laser jako nástroj proti kosmickému smetí

Počítačová simulace kosmického smetí v těsném okolí Země. Zdroj: Wikipedie.

O znečištění přírody slyšíme ve sdělovacích prostředcích téměř denně. Mnohem méně se ale ví o znečištění na oběžné dráze – o kosmickém smetí. Samotné označení kosmické smetí je vhodné jen částečně. Lidstvo vlastně ani nelétá do vesmíru. Kdybychom Zemi znázornili jako pingpongový míček, . . . → Read More: Laser jako nástroj proti kosmickému smetí

Jarní deště na Titanu

Rovníkové mraky na Titanu. Snímek sondy Cassini z 18. října 2010 zachycuje přivrácenou polokouli s oblastmi Fensal, Aztlan a Quivira. Nad hlavním pásem oblaků je vidět kráter Sinlap. Zdroj: NASA/JPL/SSI

Saturnův měsíc Titan zažívá střídání ročních období, podobně jako naše vlastní planeta, jen 30x pomaleji. V době příletu sondy Cassini vládlo jižní léto. Srážková . . . → Read More: Jarní deště na Titanu

Nová mapa Měsíce, zejména odvrácené strany

Měsíc krátce po úplňku. Zdroj: Wikipedie.

Měsíc má vázanou rotaci: jedna jeho otáčka kolem osy je stejně dlouhá jako jeho doba oběhu kolem Země. Protože však Měsíc obíhá po excentrické dráze, pohybuje se rychleji v době, kdy je k Zemi blíže a pomaleji v době, kdy je od Země dále. Rotace kolem osy je . . . → Read More: Nová mapa Měsíce, zejména odvrácené strany

Dnes: Sonda Messenger se stala první umělou družicí Merkuru

Messenger na oběžné dráze kolem Merkuru. Umělecká představa. Zdroj: NASA.

Merkur, Slunci nejbližší planeta sluneční soustavy, se nachází poměrně blízko Země, přesto nikdy nebyla prioritou v kosmickém výzkumu. Meziplanetární výzkumné sondy se častěji posílají k vnějším planetám. Ze dvou vnitřních planet přitahovala pozornost lidstva mnohem zajímavější Venuše. Existují i technické důvody. U Merkuru, který je . . . → Read More: Dnes: Sonda Messenger se stala první umělou družicí Merkuru

Atmosféra Marsu a uhličitany

Umělecká představa sondy MRO na oběžné dráze kolem Marsu. Zdroj: NASA.

Současná řídká atmosféra Marsu vyvolává řadu otázek: například, jestli byla vždy tak řídká. Dnes známe povrch Marsu již velmi podrobně, takže bezpečně víme, že kdysi byla na Marsu tekutá voda. A proto také atmosféra musela být hustší než dnes. Proč však zřídla, a . . . → Read More: Atmosféra Marsu a uhličitany

Saturnův měsíc Enceladus má neobjasněný zdroj vnitřní energie

Očekávaná (vlevo) a pozorovaná (vpravo) energie výtrysků na Enceladu. Zdroj: NASA/JPL/SWRI/SSI.

Saturnův měsíc Enceladus je malý ledový měsíc kulatého tvaru o průměru 504 km. Obíhá ve vzdálenosti 238 000 km od Saturnu. Jeho sněhobílý povrch odráží přes 90% dopadajícího slunečního záření, takže teplota na jeho povrchu je −200 °C. Již dříve byly objeveny výtrysky . . . → Read More: Saturnův měsíc Enceladus má neobjasněný zdroj vnitřní energie

Předpoklady oceánů na exoplanetách

Země vyfotografovaná z raketoplánu Discovery během mise STS-96 v roce 1999. Zdroj: NASA.

Oceán je prostředí, ve kterém člověk nemůže přímo žít. Odnepaměti je však lidstvo s oceánem v kontaktu. Užívá darů moře, a to nejen jako potravu, ale i jako užitné předměty nebo suroviny k nejrůznějším účelům. Brzy po objevech prvních exoplanet podobných . . . → Read More: Předpoklady oceánů na exoplanetách

Má sluneční soustava ještě jednu velkou planetu?

Umělecká představa družice WISE na oběžné dráze kolem Země.

Družice WISE (Wide-Field Infrared Explorer) je určena k výzkumu vesmíru v infračervené části spektra. Jedna z otázek, které by tato družice mohla objasnit, je to, zda existuje hnědý trpaslík, který je k nám blíže než trojhvězda Alfa Centauri, eventuálně zda existuje ještě jedna planeta . . . → Read More: Má sluneční soustava ještě jednu velkou planetu?

Deset největších novinek na Saturnu za minulý rok (2)

Saturnova soustava měsíců a prstenců je zkoumána už stovky let, vědci však stále odhalují tajemství. A dokonce po více než 5 letech od uzavření studie sondy Cassini nás uchvacují nové objevy. Nyní, na začátku roku 2011 se ohlédneme po deseti nejpoutavějších objevech roku 2010, tak, jak je vybrali vědci starající se o sondu Cassini. . . . → Read More: Deset největších novinek na Saturnu za minulý rok (2)

Nový návod na pozorování Jupiteru

Damian Peach, známý fotograf objektů sluneční soustavy, především planety Jupiter, uveřejnil osmistránkový Návod na pozorování Jupiteru pro rok 2011 (PDF 614 kB, anglicky) na základě dosavadních zkušeností — zejména zkušeností z posledního roku — a s ohledem na rok 2011.

Jupiter se nachází na vzestupné části ekliptiky. Podmínky jeho viditelnosti se na severní . . . → Read More: Nový návod na pozorování Jupiteru