By admin, on Únor 20th, 2011%
Saturnova soustava měsíců a prstenců je zkoumána už stovky let, vědci však stále odhalují nová tajemství. A dokonce po více než 5 letech od uzavření studie sondy Cassini nás uchvacují nové objevy. Nyní, na začátku roku 2011 se ohlédneme po 10 nejpoutavějších objevech roku 2010, tak, jak je vybrali vědci starající se o . . . → Read More: Deset největších novinek na Saturnu za minulý rok (1)
By admin, on Únor 19th, 2011%
Měsíc krátce po úplňku. Zdroj: Wikipedie.
V nedávném článku pana Karla Halíře z Hvězdárny v Rokycanech jsme uvedli, že Měsíc je sice astronomy všeobecně považován za mrtvé těleso, ale není to těleso zcela neměnné. Převážná většina jeho povrchu byla utvářena v období velkého bombardování v počátečních stádiích vývoje sluneční soustavy.
Moderní technika je schopna . . . → Read More: Pravděpodobný impakt na Měsíc
By admin, on Únor 11th, 2011%
Na horním obrázku uprostřed je vidět zelená nebo modrá oblast, která je čerstvě zmrzlá. Tmavé šmouhy jsou sypající se písek. (kliknutím získáte větší rozlišení) Zdroj: NASA.
Ačkoli se má za to, že Mars je zmrzlou planetou, není tomu tak docela. O tom, že řídká atmosféra Marsu dokáže formovat povrch větrnou erozí, se ví . . . → Read More: Pohyblivé písky na Marsu a suchý led
By admin, on Únor 9th, 2011%
Autor: Karel Halíř, Hvězdárna v Rokycanech.
Měsíc krátce po úplňku. Zdroj: Wikipedie.
Měsíc je po Zemi pravděpodobně nejlépe prozkoumaným vesmírným tělesem vůbec. Po jeho povrchu se procházelo dvanáct astronautů. Kolem našeho přirozeného satelitu kroužil nespočet sond, které nám poskytly nepřeberné množství informací. Přesto se i dnes na Měsíci setkáváme s úkazy, které vzbuzují . . . → Read More: Záblesky na Měsíci po 12 letech. Je všechno jinak?
By admin, on Únor 8th, 2011%
Mozajka tří obrázků z přístroje THEMIS na sondě Mars Odyssey v denním módu zachycuje neobvyklé krátery. Krátery se nacházejí severně od Acheron Fossae na Marsu. Zdrojové obrázky: V13947003, V30669005 a V12100004. Měřítko 37,7 m/pixel; kráter je 10 km dlouhý, ale jen 7,5 km široký. Zdroj: NASA/JPL/ASU/tvůrce mozajky: Emily Lakdawalla.
John Chappelow a Robbie . . . → Read More: Mars měl kdysi tři měsíce
By admin, on Únor 5th, 2011%
Sonda BepiColombo se skládá ze dvou individuálních orbitálních modulů: Mercury Planetary Orbiter (MPO), který bude mapovat povrch planety a Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO), který bude zkoumat magnetosféru. BepiColombo pomůže přesněji poznat složení a historii Merkuru. Přispěje také k poznání historie a formování všech terrestrických planet včetně Země. Zdroj: EADS Astrium
BepiColombo je společný projekt . . . → Read More: Sonda k Merkuru se připravuje na sluneční žár
By admin, on Únor 4th, 2011%
Prototyp lunárního modulu nové generace. Zdroj: Moon Today.
Je to již více než 30 let, co na Měsíci naposledy stanul kosmonaut. Jelikož je Měsíc nejbližší kosmické těleso a vzdálenost je ve vesmíru velmi významným faktorem – alespoň pro lidstvo – je to právě Měsíc, na který se upíná pozornost projektantů kosmických letů. Protože . . . → Read More: Lunární modul nové generace
By admin, on Únor 1st, 2011%
Gejzíry na povrchu Enceladu. Největší pukliny v ledu se jmenují Damašek, Baghdád, Káhira a Alexandria. Zdroj: Wikipedie.
Kolem planety Saturn obíhá 62 různě velkých měsíců. Mezi ty větší, kulového tvaru patří: Titan, Rhea, Tethys, Dione, Mimas a Enceladus. Všechny tyto měsíce mají střední hustotu jen o málo převyšující hustotu vody, 1 g/cm3. Z toho . . . → Read More: Šumivý oceán pod povrchem Enceladu
By admin, on Leden 30th, 2011%
Jupiter v infračerveném záření o vlnové délce kolem 9,7 mikrometru z 22. 7. 2009 pořízený dalekohledem Gemini North na Havajských ostrovech. Oblast impaktu se jeví jako bílá a žlutá. Tyto barvy znamenají vyšší teplotu a přítomnost čpavku vyvrženého z hlubších vrstev atmosféry. Zdroj: Gemini Observatory/AURA/UC Berkeley/SSI/ JPL-Caltech
Před jedním a půl rokem zažila . . . → Read More: Těleso, které dopadlo 19. 7. 2009 na Jupiter, bylo kamenné
By admin, on Leden 2nd, 2011%
Jupiter 27. 8. 1997 ve 21 h 38 min UT, refraktor AS 110/1650, zv. 165x, výška nad obzorem 22,5°. Vlevo měsíc Io zacházející za Jupiter, vpravo stín měsíce Europa. Jih nahoře, západ vlevo. Kresba Vladimír Kocour.
Galileovské měsíce Jupiteru: Io, Europa, Ganymedes a Callisto jsou viditelné už malým dalekohledem a obíhají přibližně v jedné . . . → Read More: Jupiterovy měsíce – hra světel a stínů
|
|
|