|
|||||
|
Vodní led obnažený při vzniku nového impaktního kráteru na Marsu roku 2008 (snímek zaujímá 50 krát 50 metrů). Zdroj: NASA – JPL-Caltech – Univ. of Arizona. Mnohé dnešní modely Marsu předpovídají, že vodní led na Marsu by neměl být stabilní mimo polární oblasti, a to bez ohledu na hloubku pod povrchem. Nedávno publikovaná studie . . . → Read More: Led pod povrchem Marsu Snímek atmosféry Venuše v pravých barvách. Viditelné jsou pouze svrchní vrcholky mračen obepínajících planetu. Zdroj: Wikipedia. Na Venuši je život! A ne jen tak ledajaký, ale dokonce pěkně složitý. Povrch pekelné planety se doslova hemží štíry, škeblemi a dalšími kreaturami, jimž nevadí ani čtyřsetstupňový žár, ani superhustá atmosféra oxidu uhličitého ochucená oxidem siřičitým. Přesně . . . → Read More: Štír na Venuši nebo brouk v hlavě? Geologická situace v Gabonu vedoucí k přírodnímu jadernému štěpnému reaktoru: 1. zóny s jadernou reakcí, 2. pískovec, 3. vrstva uranové rudy, 4. granit. Zdroj: Wikipedia. Zatímco moderní lidé používají nejpokročilejší strojírenství ke stavbě jaderných reaktorů, příroda je občas vytvoří při nehodě. Důkaz pro shluk přírodních jaderných reaktorů byl nalezen na Zemi a někteří vědci . . . → Read More: Může přírodní jaderný reaktor podpořit život na naší nebo jiných planetách? Zlom v Ius Chasmaes na Marsu vyfotografovaný sondou MRO. Zdroj: NASA. Ius Chasma je jedno z mnoha příkře ohraničených údolí (chasmata) tvořících Valles Marineris, největší soustavu kaňonů ve sluneční soustavě. Údolí je zhruba 900 km dlouhé a nachází se v západní části Valles Marineris. Dno údolí leží 8 až 10 km pod úrovní okolního terénu . . . → Read More: Zlom v Ius Chasmaes na Marsu Umělecká představa zmrzlého povrchu Pluta. Hvězdička vpravo nahoře je Slunce. Vlevo je vidět Plutův měsíc Charon. Zdroj: ESO / L. Calcada. Nový a vysoce citlivý přístroj Cosmic Origins Spectrograph na palubě HST objevil na povrchu Pluta látku, která silně absorbuje v ultrafialové oblasti spektra. Tento objev dokazuje přítomnost molekul komplexních uhlohydrátů, případně nitrilů na . . . → Read More: Komplexní sloučeniny na Plutu Titan a Dione 21. 5. 2011 ze sondy Cassini. Zdroj: NASA. Saturnův třetí největší měsíc Dione (1123 km) je možné vidět skrz atmosféru největšího měsíce Titanu (5150 km). Snímek zachycuje stranu měsíců, která je odvrácená od Saturnu. Severní pól měsíců je nahoře. Kamera byla při snímkování namířena k severní, Sluncem osvětlené straně prstenců nízko . . . → Read More: Titan a Dione ze sondy Cassini Umělecké znázornění sondy New Horizons u Pluta v roce 2015. Zdroj: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute. Pluto – jedno z nejpodivuhodnějších těles sluneční soustavy – má možná podpovrchový oceán kapalné vody. Podpovrchový oceán byl zjištěn u Jupiterových měsíců Europa, Ganymedes a Callisto, Saturnových měsíců Enceladus a Titan, není vyloučena jeho přítomnost . . . → Read More: Má Pluto podpovrchový oceán? Jupiter vyfotografovaný sondou Voyager 2. Zdroj: NASA. Největší planeta sluneční soustavy, Jupiter skrývá tajemství, jehož rozluštění brání fyzikální bariéra. Tímto tajemstvím je to, co se děje uvnitř Jupiteru. Jupiter má větší hmotnost, než dvojnásobek hmoty všech ostatních planet dohromady. S největší pravděpodobností vznikl Jupiter v počátcích sluneční soustavy jako první z planet. Většinu hmotnosti Jupiteru . . . → Read More: Rozpouští se jádro Jupiteru? Umělecká představa dopadu meteoroidu na Mars. (Autor obrázku William K. Hartmann, spoluzakladatel Planetary Science Institute, Tucson, Ariz.) Již dlouho je známo, že na dnešním Marsu neexistuje desková tektonika ani vodní eroze – které se významně podílejí na utváření povrchu naší planety. Při formování Marsova povrchu se mnohem více uplatňuje větrná (eolická) eroze. Nedávno objevili . . . → Read More: Tlakové vlny vyvolané padajícím meteoroidem způsobují na Marsu prachové laviny Mars v opozici 3. března 2012 ve 20:04 UT. Autor obrázku: Jeffrey D. Beish. Planeta Mars je 4. planeta sluneční soustavy. Je to planeta terrestrického typu s rovníkovým průměrem 6794 km a polárním průměrem 6744 km. Planeta se otočí kolem své osy jednou za 24 h 36 min. Zploštění Marsu je — stejně jako u . . . → Read More: Viditelnost planety Mars v opozici v roce 2012 |
|
 |
|||
|
Copyright © 2025 Vladimír Kocour - All Rights Reserved Powered by WordPress & Atahualpa |
|||||
Comments are closed 
