Extrémní bouře v atmosféře hnědého trpaslíka

Velká rudá skvrna na Jupiteru vyfotografovaná sondou Voyager 1 (ve falešných barvách). Podobně si můžeme představit i obří vír v atmosféře hnědého trpaslíka. Zdroj: NASA.

Astronomové z University v Torontu pozorovali extrémní změny jasnosti blízkého hnědého trpaslíka, které mohou svědčit o bouři v jeho atmosféře, která je ještě větší, než ty, které můžeme vidět na . . . → Read More: Extrémní bouře v atmosféře hnědého trpaslíka

Země s Měsícem ze sondy Juno

Země (vlevo) s Měsícem (vpravo) vyfotografované sondou Juno letící k Jupiteru. Zdroj: NASA.

Sonda Juno, která 5. srpna 2011 úspěšně odstartovala k Jupiteru, vyfotografovala Zemi s Měsícem. Snímek byl pořízen kamerou JunoCam ze vzdálenosti 9,66 miliónů kilometrů. Sonda Juno poletí k Jupiteru 5 let a svůj vědecký program bude provádět v letech 2016-2017. Podrobnosti a . . . → Read More: Země s Měsícem ze sondy Juno

Energetická krize v plazmatickém prstenci kolem Jupiteru

Interakce měsíce Io s magnetosférou Jupiteru. Prstenec plazmatu související s měsícem Io je znázorněn žlutě. Zdroj: Wikipedia.

Když se řekne energetická krize, většinu lidí napadne, že bude řeč o globálním, leč pozemském ekonomickém a surovinovém problému. Dnešní příspěvek je ale věnován úplně jiné energetické krizi – rozporu mezi příjmem a výdejem energie u plazmového . . . → Read More: Energetická krize v plazmatickém prstenci kolem Jupiteru

Juno – nová sonda k planetě Jupiter

Umělecká představa sondy Juno u planety Jupiter. Zdroj: NASA.

Na 5. srpen 2011 je naplánován start sondy Juno, jejímž vědeckým cílem bude výzkum planety Jupiter. Pokud by start nebyl možný v důsledku nepříznivého počasí, je možné ho odložit až na 26. srpen. Sonda poletí k Jupiteru 5 let. Zahájení vědeckého programu u Jupiteru je naplánováno . . . → Read More: Juno – nová sonda k planetě Jupiter

Jupiter – nové události, nové měsíce

Snímek Jupiterova měsíce Himalia sondou Cassini (19. 12. 2000), nejjasnějšího ze vzdálených Jupiterových měsíců. Podobně si můžeme představit i S/2010 J1 a S/2010 J2. Zdroj: NASA.

Po konjunkci se Sluncem 6. dubna 2011 se Jupiter v červnu opět objevil na ranní obloze a nyní je již dobře pozorovatelnou planetou. Oproti minulému období viditelnosti doznal . . . → Read More: Jupiter – nové události, nové měsíce

Ohlédnutí za Jupiterem v posledním roce

Jupiter 6. 7. 2010. Foto HST.

Planeta Jupiter se po konjunkci se Sluncem stala znovu objektem ranní oblohy. Od minulého období viditelnosti se vzhled planety změnil. Jižní rovníkový pás, který dočasně zmizel (viz obrázek vlevo) a koncem minulého období viditelnosti se zvolna obnovoval, je nyní velmi tmavý a poněkud červenější než obvykle.

. . . → Read More: Ohlédnutí za Jupiterem v posledním roce

Polární záře jako nástroj k detekci exoplanet

Prototypové antény systému LOFAR; Core Station 1 (CS-1), rok 2007. Exloo, Nizozemí. Zdroj: Wikipedia.

O polárních zářích se obvykle mluví v souvislosti s optickými úkazy v zemské atmosféře, sluneční činností, jejíž cyklus č. 24 je na postupu, nebo expedicemi do severských zemí za účelem jejich monitorování. O velmi zdařilém videozáznamu polární záře se nedávno psalo . . . → Read More: Polární záře jako nástroj k detekci exoplanet

Prstence planet jako kronika sluneční soustavy

Mozajka obrázků Saturnova prstence C znázorňujících vybrané radiální oblasti. V nich jsou periodické světlé a tmavé pruhy, které prustupují celý prstenec C. Tyto rozdíly v jasu jsou téměř jistě způsobeny měnícím se spádem ve zvlněné ploše prstenců, velmi podobně jako na střeše z vlnitého plechu. Zdroj: Cornell University.

Prstenec Saturnu je velmi tenký, tvořený . . . → Read More: Prstence planet jako kronika sluneční soustavy

Nový návod na pozorování Jupiteru

Damian Peach, známý fotograf objektů sluneční soustavy, především planety Jupiter, uveřejnil osmistránkový Návod na pozorování Jupiteru pro rok 2011 (PDF 614 kB, anglicky) na základě dosavadních zkušeností — zejména zkušeností z posledního roku — a s ohledem na rok 2011.

Jupiter se nachází na vzestupné části ekliptiky. Podmínky jeho viditelnosti se na severní . . . → Read More: Nový návod na pozorování Jupiteru

Těleso, které dopadlo 19. 7. 2009 na Jupiter, bylo kamenné

Jupiter v infračerveném záření o vlnové délce kolem 9,7 mikrometru z 22. 7. 2009 pořízený dalekohledem Gemini North na Havajských ostrovech. Oblast impaktu se jeví jako bílá a žlutá. Tyto barvy znamenají vyšší teplotu a přítomnost čpavku vyvrženého z hlubších vrstev atmosféry. Zdroj: Gemini Observatory/AURA/UC Berkeley/SSI/ JPL-Caltech

Před jedním a půl rokem zažila . . . → Read More: Těleso, které dopadlo 19. 7. 2009 na Jupiter, bylo kamenné