By admin, on Srpen 23rd, 2011%
Země vyfotografovaná z raketoplánu Discovery během mise STS-96 v roce 1999. Zdroj: NASA.
Kyslík představuje značnou část atmosféry Země – ve vzduchu, který dýcháme, ho je 21%. Ale v dávné historii Země byl vzácný — možná ve vzduchu dokonce zcela chyběl. To se změnilo před necelými 2,3 miliardami let (tzv. „Great Oxidation Event“). Přítomnost . . . → Read More: Kyslík a jeho historie na Zemi
By admin, on Srpen 23rd, 2011%
Mars v opozici se Sluncem, 29. 1. 2010, 19:48 UT, simulace, autor: J. Beish.
Minulý týden proběhla po všech astronomických serverech senzační zpráva, že sonda Mars Reconnaissance Orbiter našla na Marsu stopy nedávno tekoucí vody. Že na Marsu existuje H2O, je známo už mnoho desetiletí. Nejprve byla H2O objevena spektroskopicky. Do letů prvních meziplanetárních . . . → Read More: Může i dnes na Marsu téci voda? Podle všeho ano.
By admin, on Srpen 13th, 2011%
Obrázek odvrácené strany Měsíce v nepravých barvách (podle snímků z LRO). Nejvyšší vrcholy (přes 6000 m) jsou červeně, nejhlubší údolí modře. Zdroj: NASA.
Hornatá oblast na odvrácené straně Měsíce známá jako vysočina na odvrácené straně (lunar farside highlands) je podle nové studie vědců z University of Santa Cruz pozůstatkem po srážce Měsíce a menšího měsíce . . . → Read More: Země měla původně dva měsíce
By admin, on Srpen 10th, 2011%
Vozidlo pro pohyb kosmonautů po povrchu Marsu. Zdroj: Mars Institute.
Řekne-li se kosmonauti na jiné planetě, představí si většina lidí odvážné muže chodící ve skafandrech po povrchu nějaké cize vypadající krajiny, možná s nějakým nástrojem v ruce, například dálkovými kleštěmi pro sběr kamenů, aby se v nemotorném skafandru nemuseli ohýbat. Avšak podobně jako kosmonauti . . . → Read More: Robotická ruka na pomoc budoucím kosmonautům
By admin, on Srpen 7th, 2011%
Výtrysky vodní páry z měsíce Enceladus. Zdroj: ESA.
Malý ledový Saturnův měsíc Enceladus je známý tím, že pod jeho povrchem je voda tekutá a obsahuje velké množství plynů. Z povrchu Enceladu vyvěrají výtrysky vodní páry. Tento jev je označovaný jako kryovulkanismus. Herschelův kosmický teleskop nedávno potvrdil, že část vodní páry zcela uniká z gravitačního . . . → Read More: Na Saturn dopadá voda z měsíce Enceladus
By admin, on Srpen 4th, 2011%
Umělecká představa sluneční pramlhoviny. Zdroj: NASA
Již několik let je známo, že hvězdy, kolem kterých obíhají exoplanety, jsou bohatší na prvky těžší než vodík a helium. V astrofyzice se tyto prvky označují za kovy (i když některé z nich jsou nekovy), a jejich procentuální zastoupení ve hvězdě se nazývá metalicita. Těžší prvky usnadňují tvorbu jader planet . . . → Read More: Role těžších prvků při formování planetárních soustav
By admin, on Srpen 1st, 2011%
Umělecká představa sondy Juno u planety Jupiter. Zdroj: NASA.
Na 5. srpen 2011 je naplánován start sondy Juno, jejímž vědeckým cílem bude výzkum planety Jupiter. Pokud by start nebyl možný v důsledku nepříznivého počasí, je možné ho odložit až na 26. srpen. Sonda poletí k Jupiteru 5 let. Zahájení vědeckého programu u Jupiteru je naplánováno . . . → Read More: Juno – nová sonda k planetě Jupiter
By admin, on Červenec 23rd, 2011%
Mars. Zdroj: NASA.
Vědci z NASA objevili další formu výskytu vody na Marsu. Pod tenkou vrstvou povrchových hornin, zejména oxidů železa, fungující jako nepropustný nátěr, je voda chemicky vázaná v karbonátech (uhličitanech). Množství takto vázané vody je patrně významné. Podobným způsobem je voda vázaná i v pozemských horninách v pouštních oblastech. Tento poznatek přispěje k upřesnění . . . → Read More: Na Marsu je mnohem více vody uložené v karbonátech
By admin, on Červenec 22nd, 2011%
Pluto a soustava jeho měsíců. Foto HST, 28. 6. a 3. 7. 2011. Zdroj: NASA.
NASA uveřejnila objev čtvrtého měsíce planety (od roku 2006 trpasličí planety) Pluto. Nový měsíc byl poprvé zaznamenán na fotografii z Hubblova teleskopu 28. června 2011. Objev byl potvrzen následnými pozorováními z 3. a 18. července 2011. Měsíc obíhá mezi . . . → Read More: Pluto má čtvrtý měsíc
By admin, on Červenec 17th, 2011%
Neptun s největšími měsíci, foto HST.
Letos uplynul jeden rok od objevu Neptunu. Ovšem nikoli jeden rok pozemský, ale jeden rok neptunovský. Neptun, nejvzdálenější velká planeta sluneční soustavy obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 30 AU a jeden svůj oběh dokončí za 165 let. Neptun byl objeven v roce 1846 na základě výpočtu pomocí gravitačních . . . → Read More: Jeden rok Neptunu
|
|
|