Zatmění Měsíce 10. prosince 2011 bude doprovázet zákryt hvězdy planetkou

Měsíc 10. prosince 2011 v 16:30 SEČ. Zdroj: Stellarium.

10. prosince večer, nastane úplné zatmění Měsíce viditelné z našeho území jen jako částečné. Měsíc vychází 10. prosince v 16 h 01 min SEČ (v Praze). Úplná fáze zatmění však končí už v 15 h 57 min 54 sec. Konec částečného zatmění nastává v 17 hod . . . → Read More: Zatmění Měsíce 10. prosince 2011 bude doprovázet zákryt hvězdy planetkou

Jak se daří sondě Fobos-Grunt (2)

Sonda Fobos-Grunt, podoba z roku 2008. Zdroj: NPO Lavočkin.

Sonda Fobos-Grunt, která odstartovala 8. listopadu 2011, ale nenasměrovala se k Marsu, stále obíhá kolem Země. Řídicí střediska v Rusku, Austrálii a na Kanárských ostrovech se pokoušejí o rádiové spojení s ní. 23. listopadu se ESA podařilo spojit se sondou. Experti se pokoušejí přimět sondu k zapnutí tryskových . . . → Read More: Jak se daří sondě Fobos-Grunt (2)

Póly horka na Merkuru

Pól horka na Merkuru vyfotografovaný sondou Messenger. Zdroj: NASA.

Zelený čtvereček na obrázku označuje bod na rovníku Merkuru o hermografické délce 180° na povrchu. Je to jeden z takzvaných pólů horka. Druhý pól horka leží také na rovníku a má hermografickou délku 0°. Merkur obíhá kolem Slunce po excentrické dráze. Jeho rotace je synchronizovaná s . . . → Read More: Póly horka na Merkuru

Vodní chaosení na Europě

Jupiterův měsíc Europa s ledovým povrchem rozbrázděným prasklinami. Zdroj: Vzdalenesvety.cz.

Na Jupiterově měsíci Europa je kapalná voda. Tím jsme si jisti už přes deset let. Největším předmětem sporů ovšem je, jak hluboko leží – je ledová krusta desítky kilometrů silná, anebo slabá, o síle „jen“ několika málo km? Tato otázka rozděluje vědeckou komunitu na . . . → Read More: Vodní chaosení na Europě

Pluto a Charon – nebude to nebezpečné?

Nejnověji objevený měsíc Pluta, P4, obíhá mezi Nixem a Hydrou. Všechny měsíce obíhají dál než Charon. Otázce, zda kolem Pluta neobíhají ještě další vzdálené malé měsíce, byl věnován nedávný workshop. Zdroj: Alan Stern/New Horizons.

Plánují-li se lety ke hvězdám, věnuje se zpravidla velká pozornost tomu, co by během letu mohly způsobit větší částice nebo . . . → Read More: Pluto a Charon – nebude to nebezpečné?

Měla sluneční soustava pět velkých planet?

Umělecká představa páté velké planety sluneční soustavy, která byla vymetena ze sluneční soustavy pryč. Zdroj: Southwest Research Institute.

Poloha Země ve „zlaté zóně“ sluneční soustavy je možná výsledkem vypuzení páté velké planety ze sluneční soustavy během prvních 600 miliónů let její existence. Vyplynulo to z analýzy populace transneptunických planetek známých jako Kuiperův pás a . . . → Read More: Měla sluneční soustava pět velkých planet?

Jak se daří sondě Fobos-Grunt

Sonda Fobos-Grunt, podoba z roku 2008. Zdroj: NPO Lavočkin.

Sonda Phobos-Grunt sice 8. 11. odstartovala, ale neproběhl manévr nezbytný k tomu, aby se sonda nasměrovala k Marsu. Místo toho obíhá kolem Země po nízké dráze s nebezpečně nízkým perigeem 190 km. Vázne komunikace se sondou, nejspíš v důsledku nespolehlivého softwaru sondy. Pokud by se sondu nepodařilo . . . → Read More: Jak se daří sondě Fobos-Grunt

Předchůdci sondy Fobos-Grunt

Marsův měsíc Phobos vyfotografovaný sondou Mars Reconaissance Orbiter. Zdroj: Wikipedie.

Sonda Fobos-Grunt se po úspěšném startu 8. listopadu dostala do technických problémů. Selhalo navedení na správnou dráhu a místo toho nyní sonda obíhá kolem Země po excentrické dráze s perigeem ve vzdálenosti pouze 190 km. Vedení řídicího střediska doufá, že se mu podaří přeprogramovat sondu . . . → Read More: Předchůdci sondy Fobos-Grunt

Měsíce Marsu a budoucnost jejich výzkumu

Sonda Fobos-Grunt, podoba z roku 2008. Zdroj: NPO Lavočkin.

8. listopadu 2011 má k Marsu odstartovat sonda Fobos-Grunt. Pamětníci si jistě vzpomenou na sovětské sondy Fobos I. a Fobos II., jejichž mise skončila spíše nezdarem. Podobnost názvu současné sondy s názvy těchto sond není náhodná. I tuto sondu vysílá k Marsu resp. jeho měsíci . . . → Read More: Měsíce Marsu a budoucnost jejich výzkumu

Můžeme na Marsu předpovídat počasí?

Ranní mlha v oblasti Tharsis na Marsu. Snímek pořídila sonda Mars Express 23. května 2010. Zdroj: ESA, zpracování: E. Lakdawalla.

Jeden z cílů vědeckého výzkumu je porozumět fyzikálním procesům v našem světě natolik, abychom mohli přesně předpovídat budoucnost. Počasí je klasický předpovědní problém a dobrý příklad toho, jak obtížné je popsat komplexní systém dostatečně . . . → Read More: Můžeme na Marsu předpovídat počasí?