|
|||||
|
Jupiter se svými měsíci krátce před vstupem za měsíční kotouč 15. 7. 2012 ve 4 h 34 min SELČ. Hvězda vlevo od Jupiteru je HIP 20417 A (6,0 mag). Zdroj: Stellarium. V neděli ráno, 15. 7. 2012 nastane vzácný úkaz – zákryt planety Jupiter naším Měsícem. Měsíc se na své dráze kolem Země pohybuje poměrně . . . → Read More: Na obloze: zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012 Pluto se svými pěti měsíci dne 7. července 2012 (samotný Pluto a největší měsíc Charon musely být zeslabeny, aby nepřesvěcovaly slabší měsíce). Foto HST. Američtí astronomové objevili pátý měsíc trpasličí planety (dříve planety) Pluto. Měsíc nese předběžné označení P5. Jeho rozměry se odhadují na 10 až 24 km. Obíhá kolem Pluta téměř ve stejné rovině . . . → Read More: Objeven pátý měsíc Pluta Plánované místo přistání sondy Curiosity, povrchového modulu projektu Mars Science Laboratory. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/ESA/DLR/FU Berlin/MSSS. Cesta sondy Mars Science Laboratory k Marsu vstoupila do závěrečné fáze. Během ní dojde k několika přesným korekcím dráhy ovlivňujícím přímo místo přistání na povrchu. Sonda přistane přibližně dvakrát blíž k cíli uvnitř kráteru Gale, ve kterém má zkoumat povrchové vrstvy . . . → Read More: Sonda Curiosity přistane na Marsu blíže k cíli Prašný vír nad povrchem Marsu sahající do výšky 20 km. Snímek pořídila 14. března 2012 sonda Mars Reconnaissance Orbiter. Zdroj: NASA. Dne 14. března byl přístrojem HiRISE na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter obíhající kolem Marsu objeven 20 km vysoký prašný vír pohybující se oblastí Amazonis Planitia na severní polokouli Marsu. Vír je navzdory . . . → Read More: Dvacet kilometrů vysoký prašný vír na Marsu Venuše, Země a Mars. Zdroj: NASA. Planeta Venuše, považovaná za sestru Země, se od Země liší v několika ohledech. Jedním z nich je retrográdní (zpětná) a navíc mimořádně pomalá rotace. Venuše, která oběhne kolem Slunce jednou za 224,70096 pozemského dne, se otočí jednou kolem osy za 243,0185 dne. Na základě měření ze sondy Venus Express . . . → Read More: Venuše rotuje pomaleji než před 16 lety Americká sonda MRO na oběžné dráze kolem Marsu. Přístroj HiRISE na její palubě umožnil získat snímky, z nichž vyplývá, že na Marsu existují "marsotřesení". Zdroj: NASA. Identifikací balvanů na povrchu Marsu, které spadly ze srázů, zjistili vědci, že na Marsu musely nastat otřesy jako při zemětřesení na Zemi – tedy „marsotřesení“. Studium geologické aktivity . . . → Read More: Seismická aktivita současného Marsu Jupiter vyfotografovaný sondou Voyager 2. Zdroj: NASA. Pokroky v technologii vedly k objevu nových planet u jiných hvězd a nyní dokonce i nových měsíců ve sluneční soustavě. V září minulého roku byly objeveny dva nové měsíce Jupiteru. Počet známých Jupiterových měsíců tak stoupl na 66. Oba měsíce mají průměr kolem 1 km a obíhají . . . → Read More: Objeveny dva nové měsíce Jupiteru Evropská sonda Mars Express na oběžné dráze kolem Marsu. Zdroj: Wikipedie. Sonda Evropské kosmické agentury Mars Express přinesla silný důkaz přítomnosti dávného oceánu, který se rozkládal na části povrchu Marsu. Použitím radaru sonda detekovala sedimenty poukazující na oceánské dno v hranicích již dříve zjištěných dávných pobřežních linií na Marsu. . . . → Read More: Led pod povrchem Marsu dokládá i Mars Express Fotografie písečných dun na Zemi (nahoře) a radarový snímek dun na Titanu (dole). Zdroj: Wikipedia. Nová analýza radarových dat ze sondy Cassini vedla k objevu regionálních rozdílů v charakteru písečných dun na Titanu. Tento objev přináší nové poznatky o klimatické a geologické historii. Pole písečných dun jsou na Titanu běžná. Pokrývají asi 13% povrchu . . . → Read More: Dvě tváře písečných dun na povrchu Titanu Země vyfotografovaná z raketoplánu Discovery během mise STS-96 v roce 1999. Země je jediná planeta sluneční soustavy, jejíž atmosféra obsahuje významné množství kyslíku. Zdroj: NASA. Analýzou záhybů proteinů představujících každou doménu života sestavil tým vědců časovou osu ‚proteinové historie‘, která by mohla vysvětlit, proč začal život na Zemi vyrábět kyslík. Rozhodující okamžik v historii života nastal . . . → Read More: Proč začal život na Zemi produkovat kyslík? |
|
 |
|||
|
Copyright © 2025 Vladimír Kocour - All Rights Reserved Powered by WordPress & Atahualpa |
|||||
Comments are closed 
